"Když přijdou o práci, tak s nimi policie na základě oznámení z pracovního úřadu zahájí řízení, kterým se ruší platnost jejich pobytu. Pokud brzy nedoloží doklad o nové práci, musí opustit republiku," říká právník Pavel Čižinský z Poradny pro občanství.
Podle Miloslava Smetany z ředitelství služby cizinecké policie jim poté policisté dají na "dobrovolné" opuštění Česka lhůtu třicet dnů.
Cizinci chtějí zůstat v Česku
Mnoho propuštěných cizinců však v takovém případě domů nechce, a to proto, že za zprostředkování práce v Česku zaplatili často obrovské sumy, na které se skládaly celé rodiny. Takto zadluženi přijížděli do Česka například mongolští či vietnamští pracovníci.
"Dříve Vietnamci za vyřízení práce v Česku platili kolem sedmi tisíc dolarů, nyní až třináct tisíc," říká Eva Pechová ze společnosti Člověk v tísni.
Vietnamci začali do českých fabrik proudit zhruba před dvěma lety. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera se jich za tu dobu k tuzemským výrobním linkám postavilo sedmnáct tisíc. Téměř pětina z nich přijela na pracovní vízum, ostatní na vízum podnikatelské. To uděluje cizinecká policie obvykle až na dva roky, takže jeho vlastníci nejsou ohroženi bezprostřední povinností opustit Česko hned po ztrátě zaměstnání.
"Lidé sem sice přijížděli na základě podnikatelského oprávnění, ale ve skutečnosti pracovali v závodech. Ani oni tak nemají žádné prostředky pro nějaké podnikání a vízum se jim tak neprodlouží," předpokládá Nguyen Son Tung ze Svazu vietnamských studentů a mládeže.
Šance na to, že by si cizinci ze vzdálených zemí dokázali v době krize rychle sehnat novou práci a mohli tak zůstat, je téměř mizivá. "Cizinci se nedorozumějí. Nevědí, že mají někam jít a něco dokládat. Velice rychle a snadno spadají do ilegality a stávají se lehkou kořistí pro mafie," popisuje Pechová s tím, že na zaplacení zpáteční letenky má peníze jen mizivé procento z nich.
Kolik lidí ze zahraničí se nyní ocitlo na ulici, dnes nikdo neví. "Špatně se to odhaduje. Naši členové zaměstnávají zhruba polovinu agenturních zaměstnanců, tedy zhruba sto tisíc lidí. Z nich přišlo o práci jen několik desítek. O těch ostatních však přehled nemáme," říká šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt.
Vyhoštění by se prodražilo
Podle průzkumu MF DNES přijde do konce roku o práci téměř deset tisíc lidí. Další k nim však patrně brzy přibudou. "Podle údajů úřadu práce má být v tomto měsíci v našem regionu propuštěno téměř tři a půl tisíce lidí. Nemusí k tomu však nakonec dojít, protože společnosti je prý možná zase v lednu budou chtít zpět," uvedla Ilona Vaníčková, mluvčí plzeňské cizinecké policie.
Jména firem uvést nechtěla, ale podle plzeňských personálních agentur budou propouštěním postiženi nejvíce zaměstnanci japonského výrobce klimatizací Daikin i výrobce televizorů Panasonic. Právě v Plzni je podle neziskových organizací situace nejvyhrocenější.
Cizinci se ukrývají v lese, nemají jídlo ani oblečení a stávají se velkým morálním problémem Česka. Šéfům velkých výrobních podniků se totiž levná a celkem spolehlivá a ochotná pracovní síla velmi líbila a tlačili na vládu, aby zajistila její rychlejší přísun v podobě zelených karet.
To však bylo v době prosperity. Dnes řada firem omezuje výrobu a ochotné, ale nekvalifikované lidi propouští jako první. Ale Česko si nemůže dovolit, aby se dělníci bez práce začali "potulovat" po ulicích.
"Situace je vážná. Vláda k tomu dostala podklady z našeho resortu, a také z ministerstev zahraničních věcí, průmyslu a obchodu i zahraničí. V lednu by měla najít řešení," říká Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR.
Pokud by chtěl stát pět tisíc propuštěných Vietnamců vyhostit, vyšlo by ho to podle současných cen letenek z Prahy do Hanoje na téměř sto milionů korun.
