Město mýtů a legend. Tak vnímali Prahu cizinci ještě na začátku devadesátých let.
Dnes je pro ně Praha mnohdy místem jejich zaměstnání, téměř tři čtvrtiny cizinců žijících v metropoli zde pracují.
Ještě v roce 1989, kdy se otevřely brány metropolí bývalých komunistických států, však do Prahy jezdili pouze zvědaví turisté. Hledali kouzlo zákoutí pražských uliček, staré domy, místa, kterými procházel Franz Kafka.
"Nejdříve sem mnozí přijeli jen jako turisté. Chtěli se zkrátka podívat, jak to u nás vypadá. Jestli je Praha skutečně taková, jaké o ní na Západě kolovaly pověsti. Pak mnozí z nich zjistili, že je tu doopravdy neopakovatelná atmosféra. A tak už tu zůstali," říká Eva Burgetová, koordinátorka Konsorcia organizací pracujících s uprchlíky.
Přijela jako studentka a už se nedokázala vrátit
Ze zájmu navštívila Prahu před patnácti lety i čtyřiatřicetiletá Francouzka Christelle Havránek. Christelle přijela do Prahy ještě jako studentka pařížské univerzity. "Zajímala mě architektura středních Čech z počátku minulého století," vzpomíná Christelle, která na toto téma připravovala studii do školy. "Praha mě ale natolik okouzlila, že jsem se k návratu do Paříže nemohla rozhoupat," pokračuje.
Na výstavě ve Veletržním paláci se pak jednoho dne seznámila se sympatických Čechem. Provdala se za něj a bylo rozhodnuto. V Praze už zůstala.
"Pravdou je, že hodně cizinců uzavírá v Praze sňatky s Čechy. Některé jsou z čisté lásky, ale jiné prostě jen z nutnosti kvůli vízu," vysvětluje Burgetová. Uzavřením sňatku totiž získají cizinci právo na trvalý pobyt. Jinak si na něj musí počkat celých deset let. "A to je dlouhá doba," dodává Burgetová.
Do hlavního města především za prací
Většina cizinců, kteří se v Praze natrvalo usadí, zde také pracuje. "Jedná se o víc jak sedmdesát dva procent veškerých cizinců," uvádí Eva Vojtová z Českého statistického úřadu.
Od devadesátých let se začaly v Praze usazovat zahraniční firmy. "Tím stoupl počet pracovních míst, které se musely obsadit kvalifikovanými lidmi," uvádí Burgetová. Jazykové znalosti Čechů nebyly ideální, takže do nových firem často přicházeli právě cizinci. "Hodně míst také vzniklo na školách. Najednou byla potřeba najít dobré učitele angličtiny," dodává.
V současné době se podle Burgetové situace trochu změnila. Do Prahy přijíždějí také národnosti, které si zde otevírají vlastní podniky. "Podle státních příslušností je v Praze mezi podnikateli nejvíce občanů z Vietnamu, dále z Ukrajiny a ze Slovenska," uvádí Vojtová.
Čínská čtvrť jako v New Yorku? Zatím ne
Jednotlivé národnosti se v Praze zatím neusazují do určitých čtvrtí, tak jako je tomu třeba v New Yorku. "Cizinci si hledají bydlení podle toho, kde je to nejvýhodnější," říká analytik Martin Benda z cizinecké policie. "Nepředpokládáme, že by v blízké době vznikaly charakteristické cizinecké čtvrtě," dodává.
I tak již dnes dávají některé národnosti přednost určitým čtvrtím před jinými. "Francouzi milují Malou Stranu a Žižkov. Alergičtí jsou ale na sídliště, tam by nebydleli ani za nic," říká Christelle Havránek.
