Dohodu o spolupráci podepsali generální ředitel ČKD Praha Jiří Rosický a předseda představenstva Historické letky RČS Milan Vacík.
. Podívejte se na video |
"Cílem je připomínat a dostat do vzduchu letadla, která mají spojitost s naší zemí. Je to důležité pro fanoušky. Mají možnost zažít stroj tak, jak ho znali naši dědečkové," řekl iDNES.cz Milan Vacík.
Historická letka RČS stavbou letuschopné repliky letounu Zlín XIII zahajuje již druhý projekt stavby historického letounu. Tím prvním byla stavba věrné repliky letounu Avia BH 5. Ta pak vzlétla na podzim loňského roku.
"K replice se sahá ve chvíli, když jsou stará letadla již ve špatném stavu nebo v jediném exponátu," uvedl Vacík. To je i případ letounu Zlín XIII. K vidění je pouze v Národním technickém muzeu.
. Zlín XIIILetoun Zlín XIII vznikl v roce 1937 jednak jako závodní stroj pro sportovní soutěže, jednak jako rychlý kurýrní pro dopravu vedoucích pracovníků Baťových podniků. Již během záletu letoun překvapoval vysokými výkony a moderním vzhledem. Kvůli okupaci Československa již ale nedošlo k jeho sériové výrobě. Prototyp přežil válku v úkrytu a po jejím skončení se stal exponátem pražského technického muzea. Replika letounu Zlín XIII bude i 70 let po jeho dokončení schopna zaútočit na současné národní rychlostní rekordy ve své kategorii. |
"Dlouho se přemýšlelo, kdo by mohl na replikách spolupracovat. Pak vznikl nápad ČKD. Poskytne nám technické informace i zázemí," dodal Vacík.
Replika letounu Zlín XIII bude stát zhruba pět milionů korun. Peníze na ni půjdou z příspěvků členů sdružení Historické letky a sponzorských darů. Do vzduchu by se letadlo mělo dostat do tří let. K vidění bude na leteckých dnech v Česku i ostatních zemích.
Mnohem náročnější bude podle Vacíka rekonstrukce Aera S 105. Vyžádá si čtyři roky. Do vzduchu se ale nedostane.
. ČKD jako letecký výrobceKoncern ČKD v minulosti patřil mezi významné letecké producenty. Již počátkem dvacátého století zde zadala rakousko-uherská armáda vývoj a výrobu leteckého motoru. Výroba leteckých motorů zde spolu s dalším speciálním příslušenstvím pokračovala i po vzniku samostatného Československa. V roce 1930 pak byla pod značkou Praga (dceřiná společnost koncernu ČKD) zahájena i velice úspěšná výroba celých letadel vlastní konstrukce. |