Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okamurův zákon nažene chudé k lichvářům, varuje Člověk v tísni

  17:08aktualizováno  17:08
Neziskovky a finanční asociace chtějí smést ze stolu novelu, regulující roční procentní sazby nákladů (RPSN), která říká, jak drahý je úvěr. Návrh poslanců hnutí Úsvit Tomia Okamury je nyní ve Sněmovně. Kritici namítají, že chudí na úvěry nedosáhnou a půjdou k lichvářům. Slovensko podobnou regulaci už zrušilo.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Do problémů a dluhové pasti lidi nedostává jen cena úvěru. Určení její maximální výše vžene chudé do náruče opravdovým lichvářům. Projeví se tak klasický efekt jakékoli prohibice – vydělá na ní černý trh. Tvrdí to organizace Člověk v tísni, která spolu s dalšími členy Platformy pro odpovědné finance usiluje o to, aby byl zákon smeten ze stolu. Poslanci Úsvitu navrhli půjčky regulovat zavedením maximální výše RPSN.

Strop na cenu, kterou spotřebitel zaplatí za úvěr, podle kritiků nepovede k omezení lichvy. Paradoxně nejvíce uškodí samotným spotřebitelům. Stanovení maximální RPSN, podle které spotřebitelé poznají, kolik je půjčka bude celkem stát, by mnohým z nich znemožnilo na úvěr vůbec dosáhnout.

Spočítejte si RPSN

Roční procentuální sazbu nákladů pro spotřebitelský úvěr si vypočítejte zde.

Výše RPSN odráží rizikovost dlužníka pro poskytovatele půjčky. Pokud ten nebude mít možnost promítnout riziko do podmínek úvěru, a tedy také do výše RPSN, bude muset některé žadatele o úvěr odmítnout.

"Řada zejména chudších lidí by tak byla prakticky vyloučena z legálního úvěrového trhu, protože by nesplnili podmínky pro poskytnutí úvěru s nižší sazbou. Stali by se snadným terčem nelegálních praktik lichvářů na černém trhu. Současně by regulace RPSN omezila existenci úvěrových produktů s krátkou dobou splatnosti," varuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se dlouhodobě zabývá problematikou oddlužení.

Za smetení Okamurovy novely zákona o spotřebitelském úvěru Člověk v tísni lobbuje spolu s dalšími zástupci Platformy pro odpovědné finance - Českou bankovní asociací, Poradnou při finanční tísni, Českou leasingovou a finanční asociací, Kanceláří finančního arbitra a Úřadem vládního zmocněnce pro lidská práva.

Regulace RPSN se nelíbí Evropské komisi

Vysoká cena úvěru podle nich není nejvíce problematickou lichvářskou praktikou. Jde hlavně o různé skryté poplatky nebo třeba zástavu majetku, která není přiměřená výši půjčky. Regulaci RPSN nepodporuje ani Evropská komise – ta na základě výsledků studií německých konzultačních firem od záměru omezovat výši sazby nákladů na úvěr ustoupila. "Nespornou slabinou návrhu poslanců Úsvitu je, že nestojí na seriózní analýze a není doprovázen hodnocením dopadů," podotýká Jiří Pulz, generální tajemník České leasingové a finanční asociace.

Navíc i omezení výše RPSN půjde obejít. Stačí, aby si žadatel o úvěr pořídil živnostenský list (nebo ho k tomu lichvář přinutil). Tím pádem půjde o podnikatelský úvěr, který je mimo režim zákona o spotřebitelském úvěru.

"Nechceme říkat, jaká je optimální cena úvěru, ale jasně jí zastropovat. Chceme odlišit, co je ještě spotřebitelský úvěr a co už lichva. Aby bylo možné lichváře právně a trestně postihnout. Soudy dnes totiž nejsou schopné říct, jaký úrok je přiměřený výši půjčky," hájí předlohu předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

Podle něj zastropování RPSN z dalších lidí kořist černého trhu s půjčkami neudělá. "Ti, kdo se neřídí výší úroku, už si u lichvářů stejně půjčují. Problém je to, že lichváři se spojili s některými exekutory a dochází k drancování majetku obyvatel. To je už ekonomický problém s dopadem na celé HDP, protože z poptávky a spotřeby je vyloučeno několik set tisíc lidí," tvrdí poslanec.

Úvěry poskytuje 50 tisíc subjektů

Členové Platformy pro odpovědné finance se shodují, že než vršit další povinnosti, je cestou důsledný výkon dohledu nad dodržováním stávajících zákonem stanovených pravidel a aplikace přísných sankcí na subjekty, které je nedodržují. Úprava spotřebitelského úvěru v zákoně o spotřebitelském úvěru i v kombinaci s novým občanským zákoníkem podle zástupce finančního arbitra Lukáše Vacka zaručuje vysoký standard ochrany spotřebitele. Je ale třeba zpřísnit podmínky pro zahájení podnikání v této oblasti.

Poskytovatelem nebo zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru totiž může být prakticky kdokoliv, kdo splní jednoduché podmínky této vázané živnosti. Současný počet více než 50 tisíc takových subjektů pak neumožňuje efektivní dohled. "Zatím třeba nefunguje spolupráce mezi Českou obchodní inspekcí a úřady, které udělují oprávnění k poskytování úvěrů," tvrdí Vacek. Když inspekce zjistí nějaké pochybení, úřady na to prý nereagují odebráním povolení k podnikání nebo jiným trestem.

Slovensko regulaci zrušilo. Neosvědčila se

V některých zemích už zkušenost se zastropováním RPSN mají. Na sousedním Slovensku je negativní. Opatření tam vedlo k provázání spotřebitelských úvěrů s řadou skrytých poplatků a požadavků na uzavření nejrůznějších doplňkových služeb, a tím v konečném důsledku ke zhoršení situace pro spotřebitele. Podmínky úvěru se tak v některých případech staly nepřehlednými a netransparentními a vedly k dezorientaci spotřebitelů v otázce konečných nákladů úvěru. Mimo jiné i z těchto důvodů byla regulace RPSN na Slovensku po krátké době zrušena.

Strop RPSN se má podle poslaneckého návrhu Úsvitu odvozovat od tzv. lombardní sazby České národní banky. Za ní si komerční banky od centrální banky půjčují peníze oproti zástavě cenných papírů. Nyní tato sazba činí 0,25 procenta. Hnutí Úsvit navrhlo, aby RPSN u půjček do 15 000 korun nepřesáhla dvacetinásobek lombardní sazby platné k 1. lednu daného roku a směla dosáhnout hodnoty od 25 do 100 procent. RPSN u vyšších úvěrů by smělo činit maximálně patnáctinásobek lombardní sazby platné k 1. lednu daného roku, nejméně 20 a nejvýše 80 procent.

Návrh ve Sněmovně prošel prvním čtením, nyní jej projednávají příslušné výbory. Zákonodárci však podle mluvčího České bankovní asociace Jana Matouška předpokládají, že se bude muset měnit, proto byla lhůta na projednání ve výborech prodloužena na 90 dní. Do té doby chtějí zástupci Platformy pro odpovědné finance pro poslance uspořádat seminář a vysvětlit jim nevýhody návrhu. "Návrh nejde upravit, jeho myšlenka je vadná," uzavřel mluvčí asociace.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.