"Vypadá to, že dohoda mezi ČNB a vládou tady bude, ale nemohu předjímat rozhodnutí vlády," řekl po jednání Tůma.
Dosažení shody mezi vládou a bankou srazilo v bezprostřední reakci korunu o dvacet haléřů. Měna prudce oslabila z 32,15 za euro až na 32,35 korun za euro. Poté se začala vracet zpět až k 32,24 za euro.
Pokud materiál ministři odsouhlasí, čeká příjmy z privatizace, kvůli nimž koruna posílila v závěru loňského roku na historicky nejsilnější úroveň vůči euro, osud uvedený v tabulce.
|
Co zřejmě čeká příjmy z privatizace - Některé privatizační projekty se z části uhradí v korunách. Zahraniční investor by si v takovém případě musel půjčit koruny na českém trhu (buď bankovní úvěr nebo emise korunových dluhopisů). - Pokud se vláda rozhodne utratit část euro z privatizace, nepřemění je na koruny na devizovém trhu, ale odprodá je přímo centrální bance, která euro začlení do svých devizových rezerv a vládě nebo vládní agentuře (například Fondu národního majetku) vydá koruny. Tento postup má zabránit tomu, aby příliv zahraniční měny na devizový trh jednorázově posílil českou korunu. |
Vedle úhrady dluhů splatných v cizích měnách počítá předloha třeba s tím, že případná směna euro na koruny se nebude provádět na trhu, ale přímo s centrální bankou.
Přímé devizové intervence na oslabení měny, jež ČNB naposledy použila koncem října, zůstávají podle guvernéra Tůmy i nadále nástrojem, ke kterému může banka sáhnout. "V daném okamžiku ale považujeme za klíčové ty nástroje, na nichž jsme se dohodli s ministerstvem. Pokud je pravda, že současný vývoj je dán očekáváním trhu, že se na něm objeví euro za privatizaci, mělo by stačit, že tyto prostředky na trh nepustíme," uvedl Tůma po prosincové schůzce s premiérem.
Zeman tehdy zkoušel guvernéra Tůmu přesvědčit, aby banka snížila úrokové sazby a podpořila tak hospodářský růst. Výměnou nabízel zmrazení části privatizačních příjmů na zvláštním účtu. Takovou výměnu však centrální banka vždy striktně odmítla.
