„Řešení přijaté v případě Agrobanky bylo doporučeno zahraničními investičními poradci a směřovalo k překonání krize v Agrobance, ke stabilizaci bankovního systému a tento cíl byl splněn,“ řekl Tošovský.
„Plně respektuji zákon, který dává vyšetřovatelům právo postupovat nezávisle a podle svého uvážení v objasnění tohoto případu a spoléhám na tom, že se tímto zákonem budou řídit,“ uvedl dále Tošovský. Potvrdil zároveň, že všechny zásadní akty nuceného správce byly prováděny v souladu s rozhodnutím ČNB.
Klumpar byl nuceným správcem Agrobanky v letech 1996 až 1998. Do funkce ho jmenovala ČNB poté, co na Agrobanku uvalila nucenou správu. Po vstupu strategického partnera, americké GE Capital, se Agrobanka v roce 1998 rozdělila na dvě části a zdravou část získala americká firma za půl miliardy korun. Ve zbylé části AGB
zůstala především téměř bezcenná aktiva.
Tošovský dále na dnešní tiskové konferenci naznačil, že proti ČNB je vedena v tisku mediální kampaň. „Nelíbí se mi, jaké informace jsou o ČNB podsouvány sdělovacím prostředkům,“ řekl doslova. Kromě otevření případu Agrobanka se totiž v tisku
objevily v posledních dnech informace o materiálu napadajícím přímo guvernéra.
Mluvčí vyšetřovatelů popřela rozšíření obvinění
Mluvčí Úřadu vyšetřování Soňa Jindráková popřela, že by vyšetřovatelé, kteří od úterka stíhají nuceného správce Agrobanky Jiřího Klumpara, uvažovali o obvinění některého z členů bankovní rady České národní banky, případně jejího guvernéra a bývalého premiéra Josefa Tošovského.
Přitom vyšetřovatel, který má případ přímo na starost, Jaroslav Skrovný, na otázku, zda zvažuje stíhání lidí z ČNB, ve středu odpověděl: „Ano, rýsuje se to tak. Nucený správce jednal na doporučení ČNB.“
Přesnější argumenty, proč by členové bankovní rady neměli být stíháni, když Klumpar jednal na jejich doporučení, však Jindráková agentuře ČTK nesdělila.
Klumparovi hrozí až osm let vězení
Klumparovi hrozí až osm let vězení za to, že rozdělil Agrobanku na dvě části, přičemž tu zdravou podle názoru policie nezákonně prodal firmě GE Capital Bank. Klumpar ovšem jako nucený správce tuto operaci provedl na doporučení ČNB. Pokud je tedy stíhán on, trestní odpovědnost by měla padat i na centrální banku.
Policie je přesvědčena, že Klumpar při prodeji části Agrobanky jednal v rozporu s tehdy platným zněním zákona o bankách. „Ten byl sice později novelizován, ale podle té původní právní verze, která tehdy platila, nesměl prodej provést,“ dodal vyšetřovatel.
Policie nyní studuje veškeré dostupné dokumenty k operaci a vyčkává na oficiální stanovisko ČNB. V době prodeje části Agrobanky, jejímž rozdělením centrální banka sledovala přežití prosperující části ústavu, v bankovní radě ČNB seděli tito lidé: Josef Tošovský, Luděk Niedermayer, Pavel Kysilka, Ota Kaftan, Jan Vít, Miroslav Hrnčíř a Jiří Pospíšil.
Agrobanka, před čtyřmi lety pátý největší finanční ústav v zemi, se ocitla kvůli obavám z ohrožení vkladů klientů a kvůli kolapsu banky pod nucenou správou centrální banky v září 1996. „Audit potvrdil, že ztráty Agrobanky fakticky znamenaly platební neschopnost vůči věřitelům,“ uvedl včera mluvčí ČNB Milan Tománek.
Klumpar, dosazený a kontrolovaný centrální bankou, poté rozdělil Agrobanku na zdravou část s kvalitními úvěry a vklady - tu později získal americký finanční dům GE Capital - a na druhou část s rizikovou částí bilance. „Šlo o řešení s nejnižšími celospolečenskými náklady,“ řekl včera jeden z členů tehdejší bankovní rady.
Akcionáři Agrobanky v čele s finanční skupinou Motoinvest, která měla před uvalením nucené správy v Agrobance hlavní slovo, poté proti tomuto rozhodnutí opakovaně protestovali s odůvodněním, že jejich podíly ztratily po rozdělení banky na hodnotě.
ČNB ani nyní nepopírá, že Klumpar jednal s jejím požehnáním, průběh policejního vyšetřování však odmítla jakkoli komentovat. „Nemáme důvod se k tomu vyjadřovat,“ prohlásil Tománek.
Sám Klumpar jakékoli pochybení při odprodeji části Agrobanky odmítl. „Nedopustil jsem se ničeho nezákonného. V tuto chvíli sám nevím, v jaké konkrétní věci jsem obviňován a jakým směrem bude postupovat vyšetřování. Je to příliš syrové, takže je nutné vyčkat. Trvám ale na tom, že všechny kroky byly vždy v souladu s právním řádem,“ uvedl Klumpar.
Ani oslovení experti na obchodní právo nechtěli k celé kauze prozatím zaujmout stanovisko.
„Na to je k dispozici příliš málo informací,“ konstatoval právník Jan Černý. „Pokud se nucený správce něčeho dopustil, muselo by to být tak, že se na tom mohl pouze podílet. Nemohl jednat sám. O ničem takovém neměl mandát rozhodnout, podle tehdejší platné úpravy musel veškerá rozhodnutí činit se souhlasem ČNB.“ Jasněji není ani po přečtení textu Klumparova obvinění, v němž stojí: „Porušil jste povinnost spravovat cizí majetek, když v postavení statutárního orgánu banky jste uzavřel kupní smlouvu o prodeji části podniku, jejímž předmětem bylo plnění nemožné, neboť předmětem prodeje byla neexistující samostatná organizační složka podniku.“ Škoda, kterou Klumpar podle názoru ekonomické kontrarozvědky a vyšetřovatele způsobil, dosahuje nejméně pětadvaceti miliard korun. „Nejméně,“ zdůraznila mluvčí republikového úřadu vyšetřování Soňa Jindráková.
Jiří Klumpar je obviněn z porušování povinností při správě cizího majetku podle nejpřísnějšího odstavce, který počítá až s osmiletým vězením. Policisté už v úterý provedli prohlídku v jeho bytě, ale žádné zásadní dokumenty, které by se vztahovaly k transakci s Agrobankou, nenašli. Klumpar odešel z Agrobanky v roce 1998 a dnes je členem představenstva GE Capital Bank, která zdravou část Agrobanky koupila za půl miliardy korun.
