Podle ekonomů bankéři nejspíš zareagovali na novou prognózu, která počítá s vyšší inflací. I tak se ale trh spíš přikláněl k variantě, že bankéři nakonec se zvyšováním ještě vyčkají, zejména kvůli podobné zkušenosti z minulosti.
"Připomeňme, že v létě roku 2001 zvýšila ČNB sazby v reakci na růst inflace, i když ta vzrostla jen kvůli růstu cen zájezdů. Již na podzim musela své rozhodnutí vzít zpět," uvedl den před rozhodnutím banky analytik České spořitelny David Navrátil.
Zvýšením zpět na dvě procenta se Česko dostává na úroveň eurozóny.
"Rozhodnutí ČNB zcela zapadá do celosvětového vývoje. Úrokové sazby rychlým tempem rostou ve Spojených státech (každým měsícem o čtvrt procentního bodu) a o zvýšení sazeb se diskutuje i v eurozóně, kde je již zřejmě na spadnutí," komentovala vývoj analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Sazby stanovené Českou národní bankou ovlivňují i výši komerčních úroků. Levnější půjčky pro podniky znamenají možnost výhodněji investovat. Nižší sazby jsou proto hnacím motorem růstu HDP. Ten Česku nyní hlavu nedělá, ekonomika roste víc než pětiprocentním tempem. - více zde
Zato ceny se zvyšují rychleji, než by si ekonomové přáli. V září tempo poskočilo na 2,2 procenta z 1,7 procenta v srpnu. - více zde
Prakticky okamžitě po zveřejnění rozhodnutí zareagovala i koruna. Skokově posílila o deset haléřů na 26,95 Kč za euro.
