"Není to žádné drama, stále máme nejnižší sazby v Evropské unii," komentoval rozhodnutí bankéřů analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Podle něj banku vedla k přitažení měnové politiky zejména nečekaně slabá koruna vůči euru. "Kurs již nebrzdí inflaci tak, jak jsme byli zvyklí," uvedl s tím, že rekordní spotřeba obyvatelstva a robustní maloobchodní tržby si rovněž řekly o růst úroků.
"Zvýšení úrokových sazeb není odpovědí na aktuální zvýšení inflace. Ta se ostatně nadále pohybuje mírně pod cílem centrální banky. Měnová politika musela reagovat na riziko, že inflace nabere obrátky v příštích měsících," říká analytik společnosti Patria David Marek I on přisuzuje obavy zejména rychlému hospodářskému růstu taženého domácí poptávkou.
Analytici zdražení čekali, ať už nyní nebo během příštího zasedání. Obrázek vývoje ekonomiky se tudíž příliš nezmění. "Dopad na trh bude minimální," uvedl analytik České spořitelny David Navrátil.
"Hypotéky i úvěry již zdražily," souhlasí i Michl. "Nečekáme tedy dramatické dopady na tržní úrokové sazby, ale jejich pozvolný růst," dodal.
Ekonomové očekávají, že úroky během následujícího půl roku dále porostou. Ekonomika šlape, a dopad zvýšených úroků by proto neměl být pro české hospodářství nijak nebezpečný.
V eurozóně je základní úrok na 3,75 procenta, což je prozatím nejvýše za pět let. Očekává se však, že se bude dál zvyšovat. - více zde
O sazbách rozhodovali tento týden i slovenští centrální bankéři. Úroky nechali beze změny na 4,25 procenta. - více zde
Úroky zatím stagnují také ve Spojených státech. Po šňůře zdražování, kdy americký Fed sazby zvyšoval více než dva roky v řadě, ji nyní už téměř rok nechává na 5,25 procenta. - více zde