Měla to být jedna z alternativ pro naftu či benzín, ve skutečnosti je to ale zatím slepá ulička. Autům na stlačený zemní plyn (CNG) se loni nedařilo.
Podle statistik Svazu dovozců automobilů se v Česku během roku 2016 zaregistrovalo 2 843 aut na CNG, což je meziroční nárůst jen o tři procenta. Když se započítají i lehká užitková auta na stejný pohon, prodeje v podstatě stagnovaly. Ještě předloni přitom díky zahájení prodejů Škody Octavia na plyn odbyt vozů na CNG rostl dvojciferným tempem.
Nejinak je tomu i v Evropě: podle dat z Asociace evropských výrobců automobilů se celkově alternativním pohonům s výjimkou elektromobilů a hybridů nedaří.
Výkonný ředitel Českého plynárenské svazu Jan Ruml tvrdí, že prodeje jsou ve skutečnosti v Česku vyšší, část vozů na plyn podle něj v registru končí v kategorii nezařazených pohonů. Odhaduje tak loňský prodej kolem 3 500 vozidel. „S vývojem jsme spokojeni, i když to není podle našich nejoptimističtějších plánů, které jsme měli,“ říká Ruml.
Velký boom aut na plyn nastartovala v roce 2014 Škoda Auto, která na plyn dodává modely Citigo a Octavia. Ta dnes tvoří 80 procent všech prodaných aut na CNG. Nový model Kodiaq ale s plynem nepočítá. „Dlouhodobým cílem je, aby zhruba desetinu prodejů modelové řady Octavia na českém trhu tvořily vozy s pohonem na CNG,“ řekl mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc.
Rozšíření CNG brání i zákaz vjezdu do podzemních garáží
Pro rozšíření aut na plyn mluví počet plnících stanic, v Česku jich je už 145, za dva roky se jejich počet zdvojnásobil. Postupně jich má být tři sta.
Podle partnera podnikového poradenství EY Petra Knapa brání většímu rozšíření například zákaz vjezdu do podzemních garáží. „Obecně v Evropě není na CNG vždy pohlíženo jako na finančně dostupný způsob rychlého snížení emisí škodlivin z dopravy, a tak se CNG v řadě zemí dostává na vedlejší kolej kvůli silně propagované elektromobilitě,“ říká Knap.
Automobilky podle něj vnímají CNG spíše jako dočasné řešení pro podporu plnění emisních limitů. „Třeba pro fleetové flotily by CNG mohlo být minimálně střednědobým a nákladově zajímavým řešením,“ míní Knap.
Pomalý rozvoj očekává Vojtěch Opleštil, analytik Automobilové expertní skupiny společnosti PwC. „Pro budoucí úspěch CNG je paradoxně důležitější iniciativa automobilek a dalších subjektů, například státu nebo plynárenských společností při budování infrastruktury,“ uvedl. Podle něj ale teď CNG není pro automobilky nejvyšší prioritou. „Do budoucna se tak bude rozvíjet pomalu, mnohem větší význam budou mít hybridy a elektromobily,“ odhaduje Opleštil.
K poklesu zájmu vede nižší cena nafty
Podle Jana Jandečky ze společnosti Fleet Consulting Group, která radí firmám při řešení jejich vozového parku, zájem závisí i na cenách nafty. „V době, kdy se cena nafty pohybovala až na hranici 40 korun za litr jsme pozorovali opravdu velký zájem o tento druh paliva. Rozdíl v ceně byl takřka dvojnásobný ve prospěch CNG, a při vysokých nájezdech už tak docházelo k opravdu velmi zajímavým úsporám,“ řekl Jandečka.
Nižší ceny klasických pohonných hmot naopak vedly k poklesu zájmu. „Ochota firem ke změně se tak dosti snížila. Velkou roli hraje i zatvrzelost řidičů a jejich nevole přejít z oblíbené nafty na plyn,“ dodal. Navíc podle něj je nabídka vozidel na CNG malá a mnohé firmy si nemají co vybrat.
Úspěch aut na plyn z velké míry závisí i na tom, jak bude CNG zdaněno. Stát se s plynaři domluvil na postupném navyšování sazby spotřební daně za každý kilogram plynu do roku 2020 - je několikanásobně nižší než u nafty či benzínu. V roce 2020 by se mělo platit za každý kubík plynu zhruba 2,80 Kč. Plynaři by rádi, aby stát garantoval stejnou sazbu až do roku 2025.
Ministerstvo financí zatím nechce uvést, jak se k této otázce postaví. „Probíhají jednání mezi příslušnými resorty a dotčenými subjekty o podmínkách rozvoje užití zemního plynu v dopravě po roce 2020. Teprve na základě výsledků těchto jednání ministerstvo financí zaujme k dané problematice své vlastní stanovisko,“ řekl mluvčí Jakub Vintrlík.
„Regulace státu, respektive vývoj spotřební, silniční daně, daňových úlev či naopak znevýhodnění se do budoucna může stát jedním z vůbec nejdůležitějších faktorů při rozhodování o výhodnosti toho kterého vozidla dle druhu jeho pohonu,“ míní Jandečka.
