Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak letos neprodělat? Stáhněte peníze z účtu, inflace ukousne víc než loni

  19:05aktualizováno  19:05
Rok 2016 přinesl v oblasti financí celou řadu překvapení. Některá se dala čekat, vyžádala si je totiž legislativa. Jiná už ne. Překvapením skončilo hlasování o brexitu či zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Všechny události nicméně mohla nějakým způsobem pocítit i naše peněženka. Po takové smršti se těžko odhaduje, co přijde letos.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

1Konec oslabování koruny centrální bankou

Po několikerých odkladech by letos Česká národní banka měla skončit se speciálním režimem devizových intervencí, který odstartovala v listopadu 2013. Kdy přesně se tak stane, ale není zatím zcela jisté. Určitě by k tomu nemělo dojít v prvním čtvrtletí, protože tuto možnost nepřipouštějí ani samotní centrální bankéři.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ve své analýze počítá s tím, že bankovní rada opustí svůj kurzový „závazek“ s největší pravděpodobností v listopadu. Přestože se inflace přiblíží k dvouprocentnímu cíli už začátkem roku, bankéři budou stále brát v úvahu dosud pomalý růst cen v eurozóně i podzimní parlamentní volby.

Teoreticky však může konec intervencí přijít třeba už v dubnu – a to tehdy, začnou-li se ceny zvedat výrazně rychleji, než počítá aktuální prognóza centrální banky. Taková možnost přitom není nepravděpodobná. Na vyšší inflaci bude tlačit dražší ropa i další výrobky z dovozu či růst mezd. A s cenami nejspíš zahýbá nahoru i spuštění další fáze elektronické evidence tržeb.

Jak se vyvíjel kurz koruny k euru (2007 - 2016)

Jak se vyvíjel kurz koruny k euru (2007 - 2016)

A jak se změní kurz? Podle většiny analytiků by měla koruna posílit, ze současných 27 korun třeba až k 25,50 koruny za euro. Experti se však shodují, že výraznějším kurzovým pohybům se budou bankéři snažit zabránit. A někteří z nich dokonce čekají, že se kurz k euru výrazněji nepohne.

Obecně však platí, že úspory v eurech by mělo být výhodnější proměnit na koruny na počátku roku a valuty na dovolenou naopak nakupovat až po konci intervencí.

S dolarem je to o něco složitější. Je pravděpodobné, že euro (a koruna v závěsu) vůči němu bude z počátku roku oslabovat. A to ze dvou hlavních důvodů – americká měna je pro investory o něco atraktivnější, protože tamní centrální banka Fed, na rozdíl od eurozóny, již zvedá úroky. I kvůli tomu, že Evropskou unii straší politická nejistota. Někteří analytici dokonce čekají, že dolar posílí na stejnou úroveň jako euro.

2Dražší úvěry na bydlení

Zatímco ještě loni v listopadu hypotéky zlevňovaly – průměrná sazba klesla až na 1,77 procenta – a zájem klientů trhal rekordy, letos už půjčky na bydlení tak výhodné nebudou. Důvodů, proč hypotéky podraží, je hned několik.

Už od prosince platí nový zákon o spotřebitelském úvěru, který zpřísnil administrativní požadavky pro banky a zároveň dal klientům větší možnosti předčasného splacení. Obojí znamená pro poskytovatele hypoték vyšší náklady.

Banky budou zvedat úroky u hypoték také v souvislosti s očekávaným růstem ceny peněz na trhu i rostoucími výnosy na státních dluhopisech (bankám podraží financování hypoték prostřednictvím hypotečních zástavních listů).

Zvýšení sazeb u hypotečních úvěrů zhruba o půl procentního bodu už koncem roku několik bank ohlásilo, výraznějšímu zdražení však dosud brání vysoká konkurence. Ostatně Česká spořitelna minulý týden odložila o dva týdny, až na polovinu ledna, už ohlášené zvyšování úroků.

Experti se shodují, že nová situace povede ke zkrácení fixací, případně výraznějšímu zdražení fixací na delší dobu (jako třeba sedm či devět let). Pokud by se člověk měl orientovat pouze podle výše úrokové sazby, bude výhodnější vzít si hypotéku co nejdříve. Spolu s dalším předpokládaným růstem cen bytů a domů bude pořízení nemovitosti „na splátky“ postupně stále méně výhodné.

3Výhodnější spoření na důchod

Stát chce nalákat co nejvíc lidí k dobrovolnému penzijnímu spoření, od ledna proto nabídne více výhod těm, kteří si do fondů posílají vyšší částky. A to prostřednictvím daňových úlev. Maximální částka pro snížení ročního daňového základu se zvyšuje z původních 12 tisíc korun na dvojnásobek. Každý rok lze tedy na daních ušetřit až 3 600 korun.

Státní příspěvek se nemění, tomu, kdo si uloží nejméně tisícovku měsíčně, pošle stát 230 korun. „Pokud chce klient využít veškerých výhod od státu, je ideální spořit 3 000 korun měsíčně,“ říká šéfka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

„Spořit na penzi 3 tisíce měsíčně je pro řadu lidí utopie, průměrná úložka do třetího pilíře je výrazně nižší. Ve skutečnosti řada lidí nevyužívá naplno ani státní podporu, což je škoda,“ říká investiční analytik Partners Aleš Tůma.

4Peníze, které budou ležet v bance, prodělají

Loňský rok přinesl na finanční trhy plno překvapivých zvratů. Nejprve burzy ovlivňovaly obavy ze zpomalení růstu v Číně, v červnu zažily šok po hlasování o vystoupení Británie z Evropské unie a před koncem roku zase překvapivé vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách. Akciovým burzám se vedlo nejlépe právě v prosinci. Za celý rok si americký akciový index Dow Jones Industrial i britský FTSE 100 polepšily o 14 procent.

Pražská burza naopak o čtyři procenta poklesla. „Po poměrně krvavém začátku roku se akcie uklidnily a pohybovaly se spíše ve vlnách chvíli nahoru, chvíli dolů. Výraznější výkyv směrem dolů nastal po červnovém brexitu, měl však jen krátké trvání,“ popsal vývoj na trhu analytik J&T Banky Milan Lávička.

Největším propadákem byly na pražském parketu akcie Kofoly, které oslabily o více než čtvrtinu, za čímž je nepříliš povedený úpis akcií a nízká likvidita. O 15 procent naopak rostly akcie Unipetrolu, který opět obnovil plný výkon po velké havárii z předminulého roku a po dlouhé době oznámil dividendu.

I letos bude do dění na finančních trzích promlouvat politika a chování strážců ekonomiky. Bude také záležet na tom, jak se podaří vyřešit problémy italských bank – stále hrozí, že jejich špatná situace „nakazí“ i zbytek Evropy. Zcela vyřešená není ani situace v Číně, kde stále hrozí splasknutí realitní a dluhové bubliny.

„Dynamické investice, především akciové fondy, budou v roce 2017 závislé na politice centrálních bank. A regionálně zacílené také na výsledky voleb například v Itálii, ve Francii, v Německu a u nás,“ míní portfolio manažer Partners Martin Mašát.

Přehled finančních předsevzetí pro rok 2017

Vedoucí akciové strategie Saxo Bank Peter Garnry tvrdí, že růst amerických akcií po zvolení republikánského kandidáta byl přepálený. „Finanční trhy reagovaly na Trumpovo vítězství pozitivně. Bez ohledu na to, zda nakonec dokáže své vize prosadit,“ říká. Navíc američtí exportéři mohou mít problém s posilujícím dolarem. „Na začátku roku proto preferujeme evropské a japonské akcie,“ dodává.

Investiční ředitel společnosti Fidelity International James Bateman zase upozorňuje, že kvalitní akciové tituly, které vyplácejí dividendu, přijdou kvůli zvyšování úrokových sazeb o část své atraktivity. Díky růstu cen ropy by se však mohlo dařit energetickým společnostem.

Letos však bude více než kdy jindy platit, že peníze, které zůstanou jen tak ležet v bance, prodělají. Zatímco ceny v obchodech mají podle očekávání analytiků růst kolem dvou procent nebo i rychleji, úroky na bankovních účtech jen ve výjimečných případech dosahují půl procenta (více jen při splnění dalších podmínek).

A je také možné, že banky se budou snažit u běžných účtů znovu zavést některé poplatky, které dříve zrušily.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.