Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Druhý penzijní pilíř zavírá. Kam dát peníze?

  4:30aktualizováno  4:30
Důchodová reforma padla – vláda schválila ukončení druhého důchodového pilíře. Soukromé spoření na penzi se včetně štědrého příspěvku státu (tři procenta hrubé mzdy) vrátí účastníkům zpátky. Přinášíme odpovědi, co mají dělat.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Jak se bude vyplácet a kdy? Co pro to můžu dělat?
Čekat na výzvu od penzijní společnosti. Ta nabídne několik možností vrácení peněz – převedení na bankovní konto, zaslání složenkou nebo převedení do třetího pilíře (připojištění, doplňkové spoření) v této penzijní společnosti. Vyplácet se má v posledním čtvrtletí 2016. Zájemci budou také moci převést tři procenta pojistného zpátky do státní kasy – nejpozději do konce roku 2017. Pak se jim nezkrátí státní důchod.

Kdy má soukromé spoření na penzi skončit?
Podle návrhu se má přestat spořit v lednu 2016. V průběhu roku postupně dojde k rozpuštění fondů a vracení peněz účastníkům.

Co když na výzvu nezareaguju?
Peníze se převedou na účet daňové správy a ta s nimi bude zacházet jako s přeplatkem na dani. Může z nich platit nedoplatky poplatníka. Ten si o přeplatek může zažádat, pokud daňové správě nedluží, do 30 dní dostane peníze zpátky.

Jak si mohou lidé jinak spořit na důchod?
Mohou se spokojit se spořením ve třetím pilíři se státním příspěvkem až 2 760 korun a s daňovou úlevou až 1 800 Kč ročně. Nebo mohou využít komerční nabídku spořicích účtů a termínovaných vkladů. Pokud chtějí vyšší výnos a jsou ochotni riskovat, mohou se pustit do zkoumání nabídky fondů kolektivního investování. Pro ty, kteří investování moc neholdují a druhý pilíř pro ně představoval určitou garanci státu, to bude těžká volba. Možná se nakonec rozhodnou nespořit.

Nečasova reforma

Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého. Využilo toho kolem 85 tisíc lidí.

Kolik lidí spoří ve druhém pilíři a odkdy funguje?
Necelých 85 tisíc lidí. Do druhého pilíře se mohli zájemci začít hlásit od 1. ledna 2013. Tehdy začaly fungovat soukromé penzijní fondy, které měly lidem v důchodu sloužit pro vyplácení soukromého důchodu a snížit tak jejich závislost na státu. Pro srovnání – ve třetím pilíři, známém jako důchodové připojištění a ponovu doplňkové penzijní spoření, spoří 4,755 milionu lidí, ten však existuje od roku 1994 a pokračuje dál.

Kolik mají Češi v systému naspořeno?
Na konci března to bylo 2,029 miliardy korun.

Kolik bude zrušení stát a kdo to zaplatí? Hrozí soudní pře?
Celkové náklady pro stát se odhadují na 40 milionů až jednu miliardu korun, vše zaplatí daňoví poplatníci. Záleží na tom, jestli se fondy nebo účastníci rozhodnou soudit. Penzijní firmy odhadují své náklady na rušení na 150 milionů korun. 8 Budou se penzijní společnosti kvůli zrušení pilíře soudit? S konkrétní odpovědí vyčkávají, až začne zákon platit. „K této otázce budeme přistupovat s péčí řádného hospodáře. Rozhodnutí, které by upřesňovalo náš případný postup, ještě nepadlo,“ uvedla Česká spořitelna. „Naše společnost neplánuje soudní spor se státem o kompenzaci nákladů,“ říká Martina Slavíková za ČSOB Penzijní společnost.

Jak se kvůli zrušení 2. pilíře bude měnit třetí pilíř?
Skončení druhého pilíře jde ruku v ruce s návrhem na změny ve třetím pilíři. Ty mají toto spoření zatraktivnit (jeho obliba poslední dva roky upadá) a mimo jiné přihrát penzijním společnostem nové klienty. To by je mohlo odradit od případných žalob na stát. O co jde? Spořit by se mohlo už dětem před 18. rokem, daňově se zvýhodní postupná desetiletá výplata prostředků před jednorázovou výplatou, fondům se zmírní podmínky pro investování.

Měl druhý pilíř nějaký smysl a je správné ho zrušit? 
Druhý pilíř měl snížit závislost lidí v důchodu na státu. „V dané podobě žádný makroekonomický význam neměl, což vůbec neznamená, že bylo správné jej zrušit,“ říká ekonom Miroslav Zámečník. Aby měly úspory smysl – pro stát i pro občany, šlo podle něj spoření postupně upravovat. Vstup by byl od určitého věku povinný a vedle komerčních penzijních fondů se mohl do nabídky zavést státní fond, který by spravovala Česká národní banka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.