Asociace varují, že kvůli zastavení podpory by mohli přijít o práci lidé, kteří jsou nyní zaměstnáni v obslužných firmách. Dnes pracuje v sektoru obnovitelných zdrojů zhruba 15 tisíc zaměstnanců, další tisíce pak v přidružených oborech.
„Jen solární energetika zaměstnává v servisních a dalších obslužných společnostech tisíc lidí. Pokud by se podařilo sektor stabilizovat a nasměrovat opět k pozvolnému růstu, mohlo by jít až o dvojnásobek,“ říká Veronika Hamáčková, ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO).
Koho by se zastavení podpory mohlo dotknout?
1 Solární elektrárny
Zastavení podpory se týká všech obnovitelných zdrojů, které byly uvedeny do provozu od roku 2006 do roku 2012. Tedy včetně solárních panelů, které si instalovali lidé na střechách. Těch je zhruba 22 tisíc.
Přestože dnes už se na nové instalace žádné výhodnější ceny nepobírají, dříve byly panely mnohem dražší. A dnes by jejich provoz bez dotovaných výkupních cen nebyl udržitelný. Solárníci varují, že mnoho majitelů solárních panelů by se bez podpory ocitlo v pasti, protože úvěry na pořízení elektrárny musejí splácet.
2 Bioplynové elektrárny
Nevypsání zelených dotací by mělo dopadlo i na české zemědělce, kteří dodávají suroviny spalované v bioplynových stanicích. V Česku je zhruba 450 provozovatelů bioplynek a na penězích od státu je závislá většina z nich. V roce 2014 bylo vyplaceno na podporu biomasy, bioplynu a dalších plynů zhruba deset miliard korun.
3 Teplárny
Teplárníci už varovali, že výpadek podpory by se odrazil ve skokovém zdražení tepla. Podpora ve výši jedné až dvou miliard ročně jde totiž i na společnou výrobu tepla a elektřiny.
„Pokud by Energetický regulační úřad v příštím roce zastavil podporu kogenerace, mohlo by to mít velmi závažný negativní dopad na ceny tepla,“ říká šéf Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Mohli by to pocítit třeba lidé ve městech, kde teplárny investovali do kotlů na biomasu, například v Kutné Hoře.
4 Obce
Asociace také varují, že stopka zeleným dotacím by postihla rovněž samotné obce, které by přišly o část rozpočtových příjmů. Podle Martina Sedláka z Asociace pro energetickou soběstačnost se majitelé zelených elektráren v některých případech zavázali výměnou za souhlas s výstavbou k darům do obecních rozpočtů. Třeba po dobu dvaceti let. Někde jsou elektrárny postaveny na obecních pozemcích a jejich majitelé platí nájemné. V extrémních případech tvoří tento příjem i 30 až 50 procent obecního rozpočtu.
5 Banky
Na vlnu zelených dotací naskočily i banky, které v počátcích díky garantovanému příjmu neváhaly poskytovat úvěry. Pokud by Vitásková napřesrok nevypsala podporu pro tyto projekty, dlužníci-majitelé zelených elektráren by se mohli dostat do problémů se splácením úvěrů. V dalším kroku by pak banky zřejmě zelené elektrárny získaly, je ale otázka, co by s nimi dělaly a jak by je provozovaly.
Má předsedkyně ERÚ Alena Vitásková vypsat dotace na obnovitelné zdroje energie, které byly uvedeny do provozu do konce roku 2012?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 6. prosince 2015. Anketa je uzavřena.
