Něco se jim nezdálo na půjčce na auto, kterou si vzali. Proto se svěřili do rukou České obchodní inspekci, která má spotřebitele chránit před nebankovními finančními dravci a jejich praktikami.
Jenže jim to nebylo nic platné. Inspekce, jejíž pracovníci mají být odborníky školenými v oblastech, které kontrolují, obelhávání spotřebitele v uměle snížené ceně půjčky (tzv. RPSN) neodhalila. Tedy odhalila, ale s tříletým zpožděním. V několika případech, o kterých MF DNES informovala, navíc ČOI spotřebitelům napsala, že mají RPSN ve smlouvě správně, ačkoli neměli.
Nárok se mohl promlčet
Důvěra ve státní instituci je tím nejmenším, o co tito spotřebitelé přišli. Ti, kterým inspekce úvěrovou smlouvu nesprávně posoudila, také mohli ztratit právo domoci se vrácení části svých peněz. Čím později totiž na chybu přijdou, tím větší je riziko, že se jejich nárok promlčí.
Čtěte v sobotní MF DNES: Celý rozhovor s ředitelem ČOI Mojmírem Bezecným
MF DNES popsala například příběh moravského vinaře Zdeňka Trčky, který se soudí s úvěrovou společností GE Money Auto. Kdyby měl v ruce papír od ČOI potvrzující, že je v ceně půjčky chyba, jeho důkazní pozice u soudu se tím mohla zlepšit. (více čtěte zde)
Šéf ČOI Mojmír Bezecný si závažnost pochybení svých lidí v dřívějších kontrolách nechce připustit. Tvrdí, že v kontrolní činnosti v oblasti spotřebitelských úvěrů nenašel systémové pochybení. Závady v půjčkách prý byly natolik specifické, že ČOI nějakou dobu trvalo, než na ně přišla.
„Odneslo“ to pár řadových zaměstnanců, ředitelé chybujících regionálních inspektorátů zůstávají bez trestu. Na jihočeském inspektorátu byl vyměněn inspektor prošetřující podněty ve spotřebitelských úvěrech, na inspektorátu v Praze vedoucí oddělení.
Jakkoli je běžné delegovat úkoly a odbornost na své podřízené, manažeři jsou odpovědní za jejich úkony a mají je kontrolovat. Zvlášť když jsou pod výsledky jejich práce podepsaní, jako v případě chybných odpovědí spotřebitelům od jihočeského, pražského a brněnského inspektorátu. Jsou za to placeni.
„Selhali oba, avšak ředitel nese větší díl odpovědnosti. On sice nevypracovává jednotlivé odpovědi, ale jdou přes něj a připojuje k nim svůj podpis právě kvůli kontrole práce podřízených zaměstnanců,“ míní expert na pracovní právo Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff.
Pokud spotřebitel prokáže, že mu špatným posouzením úvěrové smlouvy ze strany ČOI vznikla škoda, může se domáhat její náhrady. „Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Odpovídá-li za škodu více lidí, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění,“ doplnil Kozubek.
