Podle maastrichtských kritérií, která stanovují podmínky nutné pro přijetí eura, nesmí schodek přesáhnout tři procenta HDP. Přestože je výsledek veřejných financí velice příznivý, a Česko tak snadno splňuje podmínku pro přijetí eura, jsou analytici zdrženlivější.
"Pozice Česka ve veřejných financích se loni přiblížila tomu, co by se mělo očekávat od ekonomiky rostoucí tempem přes šest procent. Přesto bych se zdráhal označit veřejné finance za zdravé a stabilizované," uvedl pro ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Poměr schodků a produktu se ale zlepšuje hlavně díky rostoucí ekonomice. Proto řada ekonomů kritizuje, že Česko má za situace, kdy ekonomika roste, vůbec schodek. "Problém veřejných financí se ovšem naplno odhalí až tehdy, kdy ekonomický růst neočekávaně a prudce zpomalí. Doufejme, že to letos nebude," upozornil Sobíšek.
Podle ministra financí se na lepším výsledku podepsal jednak ekonomický růst a lepší výběr daní, jednak neschopnost některých správců kapitol peníze utratit. To je podle Kalouska například případ vysokých škol, které trvaly na půl miliardě navíc, nakonec ale skončily s přebytekem 3,5 miliardy.
První čtvrtletí skončilo schodkem
Hospodaření prvního čtvrt roku skončilo méně optimisticky. Státní byl v březnu v deficitu 13,4 miliardy korun. Meziročně se tak zvýšil o 24,6 miliardy korun. Celkové příjmy vzrostly na 270,1 miliardy korun, výdaje na 283,5 miliardy. Rozpočet za celý letošní rok je plánován se schodkem 70,8 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.
Za negativní výsledek může především vyšší čerpání financí na zřizování škol v obcích a krajích. To činilo 30,8 miliardy korun.
Dalších téměř osm miliard představují převody obcím na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým.
V únoru stát hospodařil se schodkem pět miliard korun. Meziročně si tak polepšil o 1,8 miliardy. V lednu byla státní pokladna v plusu. Rozpočet skončil přebytkem 9,7 miliardy korun. - čtěte Stát v lednu hospodařil s přebytkem 9,7 miliardy
