V době, kdy krachuje jedna letecká společnost za druhou, hlásí Lufthansa rekordní zisky i počty cestujících. Náš rozhovor zpozdila drobnost: právě probíhající start obřího jumba A380 od Singapore Airlines. Ač ho vidí už několik týdnů téměř každý den, start největšího osobního letadla je pro něj stále událostí, kterou si nenechá ujít.
Airbus 380 má Lufthansa také objednaný, už víte, kdy a kde s ním začnete létat?
Budeme ho mít příští rok. Chceme mít vlastní první třídu. Bude pro 560 lidí, můžeme cestou do něj vtěsnat osm set lidí. Víme už, jaké linky budeme létat, ale zatím to je tajné. Nicméně, ne všechna letiště jsou na A380 připravená a pro nás je to nové letadlo. Takže potřebujeme, aby v případě problémů bylo rychle zpátky, a proto bude zprvu létat spíše kratší vzdálenosti, abychom si to letadlo osahali.
Poslední týdny krachuje jedna aerolinka za druhou, jaký čekáte další vývoj?
Určitě bude pokračovat konsolidace. Určitě uvidíme další spojování a fúze, některé aerolinky zcela vymizí. Ale na druhé straně bude čím dál tvrdší konkurence.
Ceny leteckého benzinu za rok stouply o sedmdesát procent, jaký dopad to má na váš byznys?
Výhodou je, že cena je v dolarech, takže ten růst díky poklesu dolaru pro nás byl menší. A v oboru jsme známí pro zajišťování cen paliva, na letošek máme takto zajištěno už devadesát procent naší spotřeby. Takže cokoliv se stane s cenou paliva letos, tak nás netrápí. Nicméně chápeme, že v budoucnu to může být problém, a proto investujeme 14 miliard euro v dalších deseti letech do nových letadel, která mají nižší spotřebu. Teď máme spotřebu 4,4 litru na osobu a sto kilometrů, chceme to snížit o čtvrtinu.
Proč pak máte palivový příplatek a neustále ho zvyšujete?
Můžeme si zajistit určitý cenový úsek, ale ne přesnou cenu. Takže i pokud jsme zajištěni ze sta procent a cena jde stále nahoru, musíme platit více za zajištění. A to musíme promítnout v palivovém příplatku.
Hodně evropských společností skončilo, jiné jsou na hraně krachu. Jaký je recept Lufthansy na přežití?
Musíte mít silnou základnu, z které létáte, nejlépe dvě nebo tři. Musíte si vybudovat vlastní brand, který má pro zákazníky jasný vzkaz, co nabízí. V případě Lufthansy je to kvalita, bezpečnost a inovace. A pak to jsou lidé, kteří dělají rozdíl. Zaměstnanci, kteří hledají vždy nejlepší řešení pro zákazníky, zvláště tehdy, když se děje něco nepříjemného.
Co jste museli změnit s příchodem nízkonákladových aerolinek, které zcela proměnily trh?
Naučili jsme se od nich řadu věcí. Hlavně to, jak vytvářet poptávku na krátké lety. Vytvořili tu další provoz. My jim konkurujeme, létáme za devadesát devět euro zpáteční lety po Evropě. Takže jsme zaměřeni jak na náročnou byznys klientelu, tak i na cestovatele s nízkým rozpočtem. Ale také jsme se od nich naučili, jak zvyšovat produktivitu. I my máme na některých letištích dobu otočky 25 minut.
Je pro vás letenka za 99 euro s poplatky vůbec zisková?
Sama o sobě ta letenka pochopitelně zisková není. Nicméně díky tomu získáváme nové zákazníky a prodáváme místa, která by jinak zůstala volná. Takže když se podíváme na celou Lufthansu, zvyšuje nám to výnosy i profit.
Jakou mají v Evropě budoucnost nízkonákladoví dopravci?
Myslím, že už nízkonákladové společnosti cítí od klasických velký tlak, protože cenově jsme často výhodnější, přitom nabízíme plný servis. Jsou některé podnikatelské modely, které zjevně nefungují. Ale pak taky ty, které celkem dobře vydělávají.
Nebe mezi Evropou a USA je již čerstvě otevřené, co to přinese Lufthanse a zákazníkům? Začnete létat přes Atlantik i mimo Německo?
Máme na to už několik analýz a plánů. Jedním z prvních kroků byl nákup podílu v americké společnosti JetBlue. Ve hře jsou i lety do USA z jiných evropských zemí, ale zatím není konkrétní plán, kterých bych mohl oznámit. Konkurence na linkách přes Atlantik je už teď enormní, což je vidět na cenách. Ale není to jen o ceně. Záleží také na tom, co zákazníkovi nabídneme.
Otevře se nebe mezi Evropou a dalšími zeměmi či kontinenty?
Nemyslím si. My podporujeme konkurenci, ale musíme počkat na politiky, zda rozhodnou. Obávám se ale, že není vůle to mnoho měnit. My se tomu musíme jen přizpůsobit.
Rychle nahoru jdou dopravci ze zemí Perského zálivu, nebojíte se růstu jejich vlivu i na evropském trhu?
Nebráníme se další konkurenci. Ale jen chceme mít stejné podmínky jako ostatní. Tedy například přístup k levnému palivu, jinému daňovému systému, což v tomhle případě není. Například v Evropě se mluví o zapojení aerolinek do obchodování s emisními povolenkami, ale bude se to týkat jen evropských dopravců. Ten trh je tvrdý a my budeme svou pozici určitě bránit.
V Česku vám přibývá zákazníků, přesto rušíte linku z Prahy do Stuttgartu. Proč?
Tato linka byla pod našimi očekáváními. Máme závazky vůči akcionářům, že nebudeme pokračovat s neziskovými linkami. Proto to rušíme. Přesto navyšujeme kapacitu na spojích do Německa, celkově zhruba o čtyři procenta. Je to díky nasazení většího letadla do Mnichova, přes který létá čím dál více Čechů.
Chystáte další linky z Německa?
Chceme mít hlavně silné spojení s našimi základnami, ale do jiných německých měst zatím nové linky nechystáme. I když je zvažujeme.
Když si koupím letenku Lufthansy na stejnou trasu v Česku, tak vyjde často dráž než v Německu. Čím to je?
Ty rozdíly jsou, to je pravda. Záleží na kupní síle a na tom, jak trh cenu absorbuje.
Vláda letos prodá České aerolinie. Budete mít zájem se zúčastnit privatizace?
Je to jiná letecká aliance. My chceme hrát aktivní roli v evropské konsolidaci letecké dopravy, ale nechceme kupovat každou aerolinii, která je za prodej. Nekupujeme aerolinie, ale trh. A máme pocit, že v Česku máme dobrý podíl na trhu. Takže nečekejte zprávy o tom, že bychom kupovali ČSA.
A co Alitalia?
Jsme mimo hru, musí se rozhodnout sami. Správně jsme odhadli sílu jejich odborů. Vždy při nákupu rozhodujeme, zda ta firma něco Lufthanse přinese. My jsme v Itálii extrémně silní, tak proč bychom ji kupovali. Víte, je zábava sledovat, že kamkoliv člověk přijede, tam se mě ptají, zda budeme kupovat jejich dopravce. Přijedu do Polska a ptají se mě na LOT. Ve Stockholmu na SAS, ve Vídni na Austrian. Takže je strašně moc spekulací a je to dobrý pocit, že si všichni myslí, že tak chceme nakupovat. Ale platí to, co jsem říkal předtím: nová akvizice nám musí něco přinést.
Jste jedním z mála dopravců, který už dopředu říká, že na palubě nechce mobilní telefony, i když to bude dovolené. Proč?
Máme pár zákazníků, kteří by to uvítali, ale většina to nechce. Jsme otevřeni nápadům, jak používat za letu esemesky, ale ne telefony. Naopak, obnovíme internet na palubě. Je to kvůli zákazníkům, ti rozhodují.
Mluví se o jednotném řízení evropského letového provozu. Co pro vás nynější stav vůbec znamená?
Ztráty, které vznikají, jsou obrovské. Evropský vzdušný prostor je zahuštěný a je příliš mnoho systémů řízení. Chce to proto zjednodušení, bude to znamenat i úsporu životního prostředí. Jen na tom, že letadlo čeká na povolení k vzletu, denně spotřebujeme tolik paliva jako na jedenáct letů mezi Frankfurtem a New Yorkem. Není to ale jen o řízení provozu, ukazuje se, že jsou potřeba nové dráhy. To je vidět tady v Londýně nebo i ve Frankfurtu.
Aerolinky mají podle EU být součástí obchodu s emisními povolenkami za CO2, co to pro vás přinese?
Jak už jsem říkal, měly by být stejné podmínky pro všechny. Nám toto samozřejmě zvýší náklady, ale třeba arabskému dopravci ne. Tím se sníží naše konkurenceschopnost. Potřebujeme globální řešení, nejen evropské. Pak s tím nemáme problém.
Jaký čekáte vývoj cen letenek? I když jde palivo nahoru, cena spíše klesá...
Jsou dva velké faktory: hodně rychle roste poptávka po letenkách v byznys třídě, které jsou dražší. Pak je tu ale silná konkurence, především ze strany amerických dopravců, a bude přibývat různých akcí. Takže tyto letenky mohou zlevnit, i díky vyšším výnosům z byznys třídy. A je to další ohrožení nízkonákladových společností.
Měl jste dříve na starosti plánování tras. Podle čeho se rozhodujete?
Tím, že jsme druhý největší v transatlantické dopravě a první v Evropě na cestách do Asie, máme hodně informací o trhu. Máme seznam nových destinací, každý rok zhruba deset. Rozhodujeme se podle nákladů na let a podle potenciálu příjmů. A kamkoliv přijdeme, tam poptávka naroste.
