Loni ale dosáhl zisk za tři čtvrtletí 640 milionů korun. Jen v září se zisk společnosti propadl o 300 milionů korun. "Zatím nejsme schopni určit, zda se propad během října zpomalil," řekl iDNES mluvčí aerolinií Daniel Plovajko. "Nicméně je jasné, že letos skončíme se ztrátou v řádu stamilionů korun," dodal.
Ještě měsíc po tragédii v New Yorku přitom prezident ČSA Miroslav Kůla doufal, že v lepším případě skončí hospodaření nulou. Vzhledem k pokračující krizi musí aerolinie přehodnotit své plány ohledně nákupu nových letadel. Dnes jich provozují třicet.
Na aerolinky dopadla krize v říjnu
Krizi, která nastala po teroristických atentátech v USA, naplno České aerolinie pocítily až v říjnu. "Bylo to částečně tím, že nejsme tolik závislí na linkách přes oceán," vysvětlil tento fakt prezident společnosti Miroslav Kůla. V prvních devíti měsících měly ČSA zhruba o 20 procent více cestujících než ve stejném období loni. V říjnu však zájem o létání klesl a aerolinky prodávají jen o 3 procenta letenek více.
Letadla jsou méně vytížená a firma u každého letu počítá, zda se ještě vyplatí. Přesto aerolinky zatím lety neruší. "Zcela vyklidit pole nejde. Na ztracené pozice se jen těžko vrací. Takže nezbývá než zachovat chladnou hlavu a čekat na to, až se situace zlepší," míní Kůla.
Výjimkou jsou lety do zámoří, kde výrazně kleslo obsazení letadel z 90 na 60 procent. "Na zimu počítáme s tím, že snížíme frekvenci letů," říká Kůla. Od listopadu proto České aerolinie létají za moře jen čtyřikrát týdně. (V letní sezoně do USA létaly desetkrát týdně). Jejich letadla navíc přistávají jen na jednom letišti, a to v Newarku.
Zástupci ČSA připouštějí, že na některých linkách se počet cestujících blíží hranici pro rušení letů. Náklady letecké společnosti totiž zůstávají zhruba stejné ve většině případů, ať s jejím letadlem letí tři nebo padesát lidí.
Hospodaření Českých aerolinií, které jsou jedním z největších tuzemských exportérů, škodí i současná silná koruna. Většinu obchodů totiž ČSA provádějí v dolarech včetně plateb za opravy nebo za náhradní díly. Například jenom motor pro boeing stojí okolo 3,5 milionu dolarů, tedy přibližně 130 milionů korun.
A jak to bude s cenami letenek? "Záleží samozřejmě na trhu, na který budeme muset reagovat. Zatím s cenami hýbat nechceme," říká Kůla s tím, že zdražování nepřichází v úvahu a zlevňováním by si letečtí dopravci ještě více škodili.
"Nezbývá než šetřit jinde," říká Kůla. ČSA proto přestaly přijímat nové pracovníky, neobnovují staré smlouvy, kterým končí platnost, a tím snižují stavy pracovníků. S propouštěním však ČSA nepočítají. Považují ho za přijatelné pouze v krajní situaci, pokud se situace dlouhodobě nezlepší.
Na rozdíl od ostatních světových leteckých dopravců ČSA sice o přímou peněžní pomoc státu nežádají, ale snaží se alespoň oddálit splátku dluhu Konsolidační bance a usilují také o odpuštění nezaplaceného cla.
Zbytek půjčky, tedy 270 milionů z původních 570, mají ČSA splatit letos v prosinci. Jejich zástupci přiznávají, že odklad splátek by hospodaření firmy pomohl. Zhruba stejnou částku dluží ČSA i na clech za letadla pořízená v letech 1998 a 1999. O odpuštění jednají už delší dobu.
