Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


ČSOB chce sto šedesát miliard

  23:14aktualizováno  23:14
Sto šedesát miliard korun státních peněz na vykrytí ztrátových a nejasných obchodů Investiční a Poštovní banky. Tak zní první konkrétní požadavek ČSOB, k němuž dospěla ve spolupráci s auditorskou firmou Arthur Andersen. Ministerstvo financí tento požadavek striktně odmítlo. "Náš auditor KPMG to úspěšně zpochybnil a ČSOB to musí předělat," řekl ministr financí Pavel Mertlík. Konkrétní čísla však odmítl komentovat. Podle něho je probíhající licitace mezi státem a ČSOB "bitvou dvou protistran".

Suma, která vyjadřuje rozdíl mezi závazky a pohledávkami, jež si hodlá banka ponechat, je podle dobře informovaného zdroje uvedena v materiálech, které ČSOB odeslala ministerstvu financí v polovině října.

"V této fázi jde ještě o odhady, hovořit o konkrétních číslech nelze," řekl mluvčí ČSOB Jan Stolár. Definitivní výsledky mají být jasné příští rok na jaře.

V balíku pohledávek, o které nemá ČSOB zájem, mají být nejen zcela špatné obchody, ale i takové, jejichž kvalitu nelze zcela přesně vyčíslit. "Objem těch nejasných je obrovský," tvrdí člen představenstva ČSOB Jan Lamser. Představou banky je, že převezme veškeré vklady, ale z aktiv pouze část a rozdíl jí v hotovosti doplatí stát.

V podstatě jde o obdobný princip, jaký byl použit u Agrobanky, kde GE Capital koupila také více závazků (vklady) než pohledávek. Rozdíl 20 miliard jí tehdy doplatila Česká národní banka.

O tom, jak se bude nakládat s balíkem špatných a problémových obchodů, se uvažuje v různých variantách, z nichž dvě jsou nejčastěji zmiňované. Některé problémové obchody přejdou přímo na státní Konsolidační banku, o jiných se uvažuje, že zůstanou ve správě ČSOB. "Těžko lze očekávat, že by Konsolidační banka mohla aktivně spravovat pohledávky na Kajmanských ostrovech," řekl Mertlík.

Stát by měl mít podle Lamsera zajištěno, že veškeré příjmy, které se z problematických aktiv podaří zinkasovat, půjdou přímo do státní kasy. To bude snižovat čistou ztrátu státu z prodeje IPB v podobě částky, kterou zaplatí ČSOB. "Připadá nám rozumné nedělat odhady, jak to dopadne, ale počkat, až to dopadne. Při tak velkém objemu nejasných obchodů to ani přesně ocenit nejde," řekl Lamser. Pokud by tedy stát bance zaplatil za úvěr, který později klient splatí, neměla by mít podle Lamsera z toho ČSOB žádný další prospěch.

Přesný mechanismus zacházení s vyčleněnými obchody zatím není stanoven. "Jednání probíhají, ale žádné závěry zatím nepadly," uvedl Lamser.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

(Ilustrační snímek)
COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Poškození mohou žádat „bolestné“

Společnost COOP Centrum družstvo, která zajišťuje nákup pro tisíce družstevních prodejen v Česku, tlačila na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.