Loni ČSOB zvýšila v prvních třech měsících roku zisk meziročně o 3,7 procenta na 2,53 miliardy korun. Provozní výnosy skupině vzrostly o 8,4 procenta na 7,04 miliardy korun.
"Do roku 2009 jsme vstoupili úspěšně. Jak v obchodních, tak ve finančních výsledcích jsme přesáhli úrovně z prvního čtvrtletí loňského roku navzdory zhoršující se makroekonomické situaci," uvedl ředitel ČSOB Pavel Kavánek.
Podle něj přistupovali lidé k finančním produktům opatrněji s ohledem na vyšší riziko. Přesto ale objem poskytnutých úvěrů vzrostl o 16 procent na 408,5 miliardy korun. Spotřebitelské úvěry vzrostly o 26 procent, úvěry ze stavebního spoření o 24 procent a hypotéky fyzickým osobám o 21 procent.
Celkový objem spravovaného majetku a vkladů ČSOB meziročně stoupl o dvě procenta na 699,8 miliardy korun. Objem vkladů narostl o šest procent na 475,2 miliardy korun. Penzijní fondy si připsaly nejrychlejší meziroční růst, a to o 14 procent na 23,3 miliardy korun. Objem stavebního spoření vzrostl o čtyři procenta na 77,1 miliardy korun.
Hlavním konkurentům ČSOB zisk klesal. Česká spořitelna za první čtvrtletí ztratila téměř sedm procent a vykázala čistý zisk tři miliardy korun. Komerční bance ve stejném období klesl zisk o 7,5 procenta na 2,819 miliardy korun. UniCredit Bank měla v prvních třech měsících čistý zisk 478 milionů korun, což znamenalo meziroční pokles o 67,2 procenta.
KBC pomůže belgická vláda
Majitelka ČSOB, skupina KBC, v prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 3,6 miliardy eur (téměř 100 miliard korun) po zisku 554 milionů eur před rokem.
Bez zahrnutí snížení hodnoty aktiv a dalších jednorázových položek ale společnost vykázala zisk 465 milionů eur. Jde o výrazný nárůst ze 176 milionů eur v posledním čtvrtletí loňského roku.
Ze svízelné situace vytáhne banku belgická vláda. Ve třech splátkách jí poskytne garance ve výši 22,5 miliardy eur. Ty však slouží pouze jako záruka, do banky je rovnou nenalije.
První částí je záruka za ztráty z rizikových strukturovaných investic (CDO), kde nekontrolovala rizikovost. Tato záruka činí 3,2 miliardy eur.
Druhá připravená část má hodnotu dvou miliard eur. V případě nutnosti stát koupí nové akcie banky a stane se jejím důležitým akcionářem. Získal by tak zhruba pětinu banky včetně práva volit na valné hromadě. Banka by tak zčásti byla znárodněna.
Třetí varianta je považována spíše za katastrofický scénář. Ve chvíli obřích ztrát se stát zaručuje, že ztrátu vyšší než 14,8 miliard eur uhradí. Banka by za uklidnění akcionářů zaplatila miliardu a dvě stě milionů eur.
Belgická média však uklidňují, že celá situace může dopadnout dobře a banka zůstane stoprocentně vlámská.
