ČSSD a lidovci se přou, co a kdy zdraží

  • 108
Strany vládní koalice mají zatím velmi rozdílné představy o tom, jak a kdy odstartovat zásadní změny daní. Nejasnosti panují zejména v případě možného zdražování potravin a toho, zda změny odstartují již v květnu, nebo až od příštího roku.

Definitivně se sociální demokraté, lidovci a unionisté mají dohodnout na koaliční schůzce v Kolodějích o prvním únorovém víkendu.

Sociální demokraté mají na ministerstvu financí připraveno asi patnáct různých variant změn v sazbách daně z přidané hodnoty, nejvíce se však přiklánějí k zavedení tří daňových skupin. Mělo by to být 5, 12 a 20 procent.
 
Plány na tři sazby
Do pětiprocentní sazby by měly patřit hlavně potraviny. Ekonomická komise ČSSD však svému vedení doporučuje, aby sem spadaly léky či dětská výživa.

Představy sociálních demokratů, že v nejnižší sazbě zůstanou i dětské pleny, vzaly za své poté, co ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že EU požaduje jejich přeřazení do vyšší, základní sazby.

Některé návrhy ministerstva financí předpokládají, že v nejnižší sazbě zůstane i teplo a stavební práce spojené s bydlením. V prostřední sazbě by se ocitly položky, jako jsou hnojiva, vstupné na kulturní představení, tiskoviny či pomůcky pro invalidní občany.

Výnos z této mezisazby ministerstvo financí odhaduje na 18 miliard korun, které chce rozdělit napůl na podporu rodin s dětmi a na daňové úlevy firmám. Jednu miliardu korun by mělo stát nově zavedené společné zdanění manželů.

Další miliardy mají zůstat rodinám s průměrnými příjmy tím, že místo odečitatelné položky na dítě od základu daně by oba rodiče získali úlevu přímo. U nejchudších rodin ČSSD navrhuje, aby lidem na konci roku finanční úřady určitou část daní vrátily.

Druhou polovinu výtěžku z DPH, tedy osm až devět miliard korun, si mají ponechat podnikatelé úpravou zdanění tak, aby se jim například zlevnily investice. Lidovci mají jiný plán.

Nelíbí se jim zejména zavedení prostřední sazby daně a navrhují, aby zůstala jen dvě pásma, spodní ve výši šesti až sedmi procent a základní sazba by se měla snížit zhruba na osmnáct procent.

„Preferujeme dvě sazby,“ uvedl lidovecký předseda Miroslav Kalousek. Tato cesta by znamenala zdražení potravin a nelíbí se levicověji orientovaným sociálním demokratům.

Sám ministr Sobotka potvrzuje, že tři pásma DPH nejsou konečnou variantou, kterou by strana prosazovala za každou cenu. „Je to jedna z našich výchozích pozic, ale diskutovat se bude i o dvou pásmech,“ řekl. Zároveň zdůrazňuje, že prioritou strany je nechat potraviny v pětiprocentní sazbě DPH.

Lidovci: Více ulevit firmám
Lidovci však chtějí mnohem výrazněji než sociální demokraté ulevit firmám. Navrhují zcela zrušit odvody na politiku zaměstnanosti, což by znamenalo snížení státních příjmů ročně skoro o sedmnáct miliard korun. Snížená sazba DPH, ve které jsou potraviny, by se tak musela zvýšit nejméně na sedm procent.

„Připadá nám to stále jednodušší, než zavádění třetího pásma. Navíc je tu možnost tuto změnu odstartovat již od letošního května. Formou pozměňovacího návrhu se dá dostat do novely zákona o DPH, která leží v parlamentu. V případě tří pásem by změny musely být až v příštím roce,“ uvedl zdroj z KDU-ČSL.