Jeho kritici - mezi nimiž je i sociální demokrat, ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Pavel Zářecký, který se hlasování v úterý zdržel - upozorňují: nový zákoník je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, součástí české ústavy.
Podle názoru Zářeckého úřadu, který pro vládu připravuje texty zákonů, vede norma v této podobě k nerovnoprávnému postavení zaměstnavatelů: šéfové firem bez odborů mají podle něj mnohem volnější ruce při rozhodování.
"Odborům zákoník dává příliš vysoké pravomoci, to je hlavní problém," říká předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, který chce o přezkoumání návrhu požádat Ústavní soud.
Odbory mohou podle vládního návrhu ve firmách zablokovat vydání vnitřních předpisů například o mzdě. Mají vysoké kontrolní pravomoci v oblasti bezpečnosti práce. Mohou zakázat práci v noci či v určitém provozu.
Zákoník jako z 19. století?
A hlavně: ve firmách zastupují všechny zaměstnance - a to i tehdy, když naprostá většina z nich vůbec nejsou členové odborů.
Tato ustanovení, která vyvolala největší kritiku, však nejsou v zákoníku práce novinkou: platí už dávno, nový zákon je bez větších změn přebírá z dnes platné normy.
Vysoká pravomoc odborů a také nové paragrafy, hlavně ty, které regulují propouštění lidí, se nelíbí podnikatelům.
"Potřebovali jsme moderní právní úpravu. Zákoník v této podobě ale odpovídá podmínkám z 19. století," říká prezident Svazu průmyslu adopravy Jaroslav Míl.
Podniky: Přílišná ochrana brání najímají lidí
Manažerům nejvíc vadí, že zatímco zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv bez udání důvodu, firma smí lidi propouštět pouze za přesně vymezených podmínek.
I to však platí v dnešní verzi zákona. Nová úprava jen mírně usnadňuje firmám situaci při propouštění samoživitelek či zdravotně postižených, kterým bývalý zaměstnavatel musel po propuštění vynahradit pokles mzdy. Většina pravidel o výpovědích se však nemění.
"Zhoršuje to nezaměstnaným šanci najít práci. Nemotivuje to firmy k nabírání lidí, protože když je pak třeba i dočasně nepotřebují, mají problém se jich zbavit," řekl Míl.
Možnost výpovědi bez udání důvodu, kterou by zaměstnavatel vynahradil vyšším odstupným, třeba deseti či patnácti měsíčních platů, by podle něj oživila trh práce a přestala svádět firmy k najímání pracovníků formou takzvaného švarcsystému.
Na druhou stranu nový zákoník neřeší postavení zaměstnanců ve firmách, které lidi podle odborů nejvíc zneužívají - prodavaček v hypermarketech, jež jsou podle odborů nuceny k desítkám neplacených přesčasových hodin a jimž šéfové neumožňují hygienické přestávky v práci.
"Posun k lepšímu v tomto nevidím," řekl předseda odborového svazu obchodu Alexander Leiner.
Jinak se však odborům návrh líbí, a to i přesto, že do původní verze při úterním jednání prosadil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn několik změn, jež vycházejí vstříc zaměstnavatelům.
Například ulehčení administrativy pro malé firmy či volnější rozhodování u firem, jež odbory nemají. "I s těmito úpravami je zákon pro nás přijatelný," řekl šéf Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch.
