To znamená, že lidé s vyšším příjmem budou dávat státu na daních větší část platu než zaměstnanci vydělávající méně. Od ledna je pouze jedna sazba daně pro všechny příjmy.
Představa ČSSD a zároveň předvolební tahák je, že zhruba pěti procentům nejlépe vydělávajících zaměstnanců zvýší daně. Peníze, co vyberou navíc, rozdělí mezi zbylých pětadevadesát procent. Teď v sociální demokracii hledají, kde udělat dělící čáru mezi tím, komu vzít a komu přidat.
Sobotka a Paroubek se neshodují na „jánošíkovské“ hranici
Předseda strany Jiří Paroubek zatím mluví o částce zhruba čtyřiceti až padesáti tisíc hrubého. Kdo by vydělal více, odvedl by na dani prozatím uvažovaných třicet procent. Dnes všichni platí 15 procent ze superhrubé mzdy, která zahrnuje i sociální odvody placené firmou. Po přepočtu na hrubou mzdu je dnešní zdanění těsně pod 23 procenty.
"Čtyřicet tisíc jako hranici já odmítám. Podle mě by to negativně postihlo středně příjmové kategorie," říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj by se mělo uvažovat spíše o pětinásobku hrubé mzdy, což odpovídá asi sto tisícům korun.
"Musíme si to ještě spočítat, aby to vyšlo," říká na Sobotkův názor Jiří Paroubek. Má na mysli to, že je třeba propočítat, kolik by na daních navíc museli bohatí zaplatit, aby bylo možno aspoň o něco snížit daně chudším zaměstnancům.
Pro každou vládu je přitom obtížné, respektive takřka nemožné, přilepšit lidem se středními příjmy mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci. Ti patří mezi nejpočetnější přispěvatele do státní poklady a každá desetikoruna čistého navíc stojí velké peníze. Ti tak mohou počítat spíše se stejnými příjmy jako dnes.
Bývalý ministr financí Sobotka se nyní dušuje, že nechce na snížení daní dávat ze státní kasy nové finance, ale jen přesunout peníze od malé skupiny bohatších na chudší. Do voleb je to jasný cíl: pět procent naštvaných lidí, kteří sociální demokracii obvykle nevolí, a přidat početnější skupině voličů. "Lidé s platem do zhruba sto tisíc hrubého by platili daň nižší nebo stejnou jako dnes," slibuje Sobotka.
. Sobotka: Snižování daní pro nás není prioritaČtěte rozhovor s bývalým ministrem financí Bohuslavem Sobotkou o daňových plánech ČSSD. |
Dobře platící firmy se děsí
Manažeři a firmy, které zaměstnávají dobře placené odborníky, nejsou z těchto plánů nadšení. Shodují se na tom, že by bylo především složité pro zaměstnavatele vysvětlit lidem, proč najednou mají na výplatních páskách o několik tisíc méně. A zaměstnanci by se nejspíš museli omezit ve výdajích.
"Dokážu si představit situaci, kdy si teď člověk vydělávající třeba osmdesát tisíc vezme hypotéku, na kterou by před reformou stěží dosáhl. Pokud by měl o část čistého příjmu kvůli vyšším daním přijít, mohlo by to znamenat, že se bude muset omezit ve výdajích jinde," říká Otto Vitouš, člen představenstva české softwarové společnosti Unicorn. Ze svých nároků však podle něj lidé slevují neradi.
Podobný názor má i Michal Fišer, šéf společnosti EMC vyrábějící úložiště pro počítačová data, která patří mezi špičku nejlépe platících firem v Česku: "Věřím, že velká část lidí, která na reformě vydělala, opět získané peníze utratí nebo je investuje. Tak jako tak se opět vrátí do oběhu. Vyšší daň by tak mohla mít vliv na spotřebitelské chování."
Konkrétní "střeva" svých daňových změn nemají ještě sociální demokraté vyjasněná. Pro lidi s nejnižšími výdělky uvažují sazbu daně od osmi do jedenácti procent. Lidé s o něco vyššími příjmy by měli platit kolem dvaceti procent a nejbohatší třicet procent. Jak Paroubek, tak Sobotka nevylučují, že může být daňových pásem méně, nebo dokonce jen jedna sazba daně jako dnes. Ta by ale byla v podání sociální demokracie doprovázena zrušením či omezením slev na dani pro bohatší zaměstnance.
Jak by to mělo přesně vypadat, je ještě dva roky před volbami předčasné odhadovat. Předvolební sliby se navíc od povolebních činů často liší. Před volbami vždy politici slibují přidávat a zároveň šetřit. Po volbách se chuť k úsporám vytrácí.
