Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


ČSSD chystá předvolební tahák: chce více zdanit bohatší lidi a firmy

  2:00aktualizováno  2:00
Sociální demokracie odhalila první verzi programu, s kterým chce na podzim vyhrát volby. Velké překvapení se nekoná, ČSSD klasicky míří na voliče s nižšími příjmy, pro něž chystá předvolební lákadla za zhruba deset až patnáct miliard korun. Podle ekonomů to může ohrozit konkurenceschopnost země.
Socialisté chtějí zvýšit daně firmám a lidem s nadprůměrnými příjmy.

Socialisté chtějí zvýšit daně firmám a lidem s nadprůměrnými příjmy. | foto: Profimedia.cz

Podle rozpracované verze programu, který měla MF DNES jako první k dispozici, by se měly zvýšit daně firmám a bohatším lidem. Firmy by mohly po vítězství ČSSD nově platit daň z příjmu až 24 procent namísto letošních dvaceti.

Na zaměstnance by se místo rovné patnáctiprocentní daně ze superhrubé mzdy pravděpodobně začaly opět vztahovat různé daňové sazby odstupňované podle hrubých příjmů. 

Kde bude ležet hranice výdělku, po jehož dosažení se již z čistě ekonomických důvodů nevyplatí volit socialisty, není teď jasné. Strana ještě nezveřejnila detailní návrhy svých daňových změn.

Bohuslav Sobotka, ekonomický lídr ČSSD, zatím slibuje, že o část peněz přijdou kvůli vyšším daním jen zaměstnanci s platem vyšším než sto tisíc korun měsíčně.

To je ale velmi odvážné tvrzení. Jednoduše proto, že větší zdanění nejbohatších by na zamýšlené výdaje a úlevy pro chudší nevydělalo, a to ani kdyby se podstatně zvýšily daně firmám.

"Pokud by zavedení daňové progrese mělo postihnout jen lidi s příjmem nad 100 tisíc měsíčně, nepřesáhne roční extra příjem státního rozpočtu pět miliard korun," odhaduje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Je proto pravděpodobné, že pokud by se do praxe měly zavést všechny výdaje zamýšlené socialisty, musela by ležet mzdová hranice "nevýhodnosti" jejich volby podstatně níže.

Ekonomové navíc upozorňují, že lidé s vyššími příjmy, jimž chce ČSSD také zvýšit stropy pro sociální odvody, po jejichž dosažení už nemusejí platit zdravotní a sociální pojištění, budou mít tendenci daním se vyhýbat. Na stropy dnes dosáhne přibližně 120 tisíc lidí.

"Pokud by se sazby zvedly příliš vysoko, lidé začnou ze systému utíkat. Firmy místo platu začnou více používat různé nepeněžní odměňování, jako příspěvky na dovolenou, bydlení či služební vůz," říká hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář.

Podle něj obecně platí, že při každém zvýšení daní se nakonec vybere méně, než se čekalo, protože se lidé a firmy přizpůsobí.

To potvrzují i oslovení podnikatelé, kteří se zvyšováním daní logicky nesouhlasí. Argumentují hlavně tím, že by jim v době, kdy se ekonomika začne zvedat, nezbyly peníze na opětovné investice, jež jsou teď kvůli krizi osekané.

"Zbude nám méně na další rozvoj, čímž stát zase o další výběr daní přijde," říká Josef Jeleček, spolumajitel firmy Tedom, která vyrábí například autobusy.

Jiří Belinger, šéf společnosti Vari, je radikálnější. "Firmy s ­vyššími daněmi ztrácejí konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. A když firmy nebudou konkurenceschopné, skončí a poroste nezaměstnanost," hrozí Belinger, jehož firma prodává zahradní sekačky a traktory. Zároveň upozorňuje, že firmy se budou snažit platit daní co nejméně a celkový výběr tak může klesnout.

Procento daně = až deset miliard pro stát. Ale ne v krizi

"Statistické výpočty ukazují, že zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o jeden procentní bod zvýší rozpočtové příjmy zhruba o deset miliard korun," říká hlavní ekonom Patrie David Marek.

Navrhovaná změna by tedy rozpočtu mohla pomoci 10 až 40 miliardami korun. "Jenže svět není statický a českou ekonomiku a následně i rozpočtové příjmy by negativně ovlivnilo snížení konkurenceschopnosti a atraktivity po zvýšení této daně," říká Marek.

Navíc výběr daní od firem klesá už teď kvůli hospodářskému zpomalení. Za první čtvrtletí meziročně o čtrnáct procent a deficit státního rozpočtu se příští rok pravděpodobně vyšplhá nad 200 miliard korun bez jakýchkoli zásahů do příjmů i výdajů.

"Neexistuje ani milimetr prostoru pro předvolební či povolební populismus, tolerance finančních trhů není nekonečná," dodává Marek.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.