Buď by je dál posílali státu, nebo by si je směli přesměrovat do soukromého penzijního fondu a šetřit si na své stáří sami.
Méně odvážným, byť v zásadě stejným kompromisem by mohlo být prohloubení daňových úlev za penzijní spoření. Důchodové platby dnes tvoří největší část odvodů ze mzdy, plných 26 procent.
Dosažení kompromisu s opozicí v otázce penzí odhlasovala Špidlova vláda minulý týden. Jednak proto, aby tento nepopulární manévr nezůstal jen na ní, jednak proto, aby se důchody po dalších volbách a po případné výměně vládní garnitury zase od začátku nepředělávaly.
Ústupek ohledně rozdělení důchodových odvodů již ohlásil vicepremiér Bohuslav Sobotka. "Měli bychom analyzovat možnosti financování penzijního připojištění.
Pokud to bude důležité pro náš dialog s opozicí, pak se nebráním tomu, abychom analyzovali i ta opatření, která udělali v Polsku nebo na Slovensku," říká Sobotka.
"V oblasti rozvoje penzijního připojištění by se shoda najít dala," dodává. Obdobně mluví i ministr práce Zdeněk Škromach, který jinak není žádným velkým příznivcem soukromého spoření. "Musíme ODS něco nabídnout," řekl Škromach.
Předseda ODS Mirek Topolánek už před Vánocemi naznačil, že o penzích jednat bude. Jeho odborníci na penze nabídku vítají, ale jsou opatrní. Myslí si, že poslední daňové plány a krach dohody o nájemném berou Špidlově vládě síly.
V zásadě se jim však myšlenka dát lidem na výběr, kam část z povinných odvodů posílat, líbí. "S tím bychom problém neměli, vždyť je to součást našeho modelu rovného důchodu, ale ještě jsme to od sociálních demokratů neslyšeli. Důležité je také říkat, odkud vzít zdroje, které takovýmto přesměrováním vypadnou," říká Alena Páralová, penzijní expertka ODS.
Otázkou tedy je, zda se ČSSD a ODS shodnou na více věcech než jen na větší podpoře soukromého spoření. Shoda panuje například v tom, že spoření do fondů nemá být povinné, ale že lidé mají být více motivováni.
V tom jsou politické strany také pod velkým tlakem vlivných pojišťovacích skupin, které penzijní spoření a životní pojištění spravují a v penzijní reformě vidí zásadní příležitost pro rozšíření svých obchodů.
Spory se však povedou o to, jak do budoucna nastavit státní systém a jak upravit jeho parametry: kdy budou lidé odcházet do důchodu, jak dlouho budou muset předtím pracovat, jaká bude závislost důchodu na mzdě a podobně.
"Celá Evropa jde na 65 let věku, nemůžeme v tom být pozadu," říká Páralová z ODS.
Pro ODS je na důchodech zase podstatné, aby se snižovala cena pracovní síly, tedy aby odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů byly nižší než dnešních 26 procent.
Stejné to bude s výpadkem peněz pro státní rozpočet. "Aby se náklady rozložily na dnešní a příští generace co nejvíc férově a sociálně, bude se muset přijmout určitá kombinace státního dluhu a vyšších daní," uvádí ekonom Michal Ježek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Částečným přechodem na fondy by se podle něho dobře vyvážila různá rizika. U fondů hrozí nízký výnos na kapitálových trzích, ale ve státním systému je riziko politické.
Vláda může při nedostatku peněz kdykoli změnit pravidla a dát občanům nižší důchody. Podle Ježkových propočtů by většina mladých lidí na přechodu k fondům vydělala a také by na ně přešla.
