Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na penze a nemocenské se loni vybralo rekordních 416 miliard

  16:24aktualizováno  16:24
Příjmy z odvodů na důchody a nemocenské byly v roce 2016 rekordní. Na penze, dávky v nemoci, mateřskou či ošetřovné se vybralo 415,5 miliardy korun. Přesto systém zůstal v minusu, výdaje totiž byly o 14,1 miliardy korun vyšší než vybraná částka.

Česká správa sociálního zabezpečení (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Schodek ale klesl a byl nejnižší za posledních osm let. Vyplývá to z aktuálních statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Výdaje by mohla výrazněji zvednout opatření, která vláda do voleb plánuje prosadit. V Parlamentu jsou novely, které počítají s vyšší valorizací penzí, otcovskou dovolenou, vyšší nemocenskou při delší nemoci a tříměsíčním ošetřovatelským volnem. Ve středu kabinet do Sněmovny poslal na poslední chvíli pak návrh na snížení odvodů rodičům více dětí. Opatření ke zvýšení příjmů systému nenavrhl.

Příjmy rostou díky vysoké zaměstnanosti a zvyšování mezd. Loni platilo odvody přes 5,17 milionu lidí, z toho bylo 4,49 milionu zaměstnanců a zhruba 677 400 živnostníků.

Příjmy sociálního zabezpečení se po propadu v roce 2009 každoročně zvyšují. V roce 2008 před krizí dosáhly téměř 358 miliard korun, výdaje byly o 20,9 miliardy nižší. Systém tak byl naposledy v přebytku. O rok později vybraná suma spadla na 324,5 miliardy, výdaje ji přesáhly o 33,1 miliardy korun. Každý rok pak příjmy rostly, systém se ale z minusu už nedostal. Nejvyšší schodek byl v roce 2013, a to 44,7 miliardy korun. Předkrizový výběr pojistného se podařilo překonat až v roce 2014.

V červených číslech je dlouhodobě důchodový účet. Deficit se ale v posledních letech snižuje. Na penze se loni vybralo 372,9 miliardy Kč a vydalo 389,2 miliardy. Chybělo tak 16,3 miliardy korun. Nejvyšší schodek byl v roce 2013, a to 49,7 miliardy Kč. V přebytku byl systém penzí naposled v roce 2008 na vrcholu tehdejší konjunktury. Zůstatek činil šest miliard korun.

V plusu je zatím nemocenské pojištění, částka se ale v posledních letech snižuje. Vybraná suma sice roste, zvyšují se ale také výdaje. Loni se vybralo 28,5 miliardy a na nemocenské, ošetřovné či mateřské se vyplatilo 26,3 miliardy, zbyly 2,2 miliardy. O rok dřív zůstatek činil 3,3 miliardy a v roce 2014 pak 3,9 miliardy.

Do minusu se systém nemocenské dostal jen v roce 2009 po nástupu krize a snížení odvodů po zavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů bez peněz. Tehdy se propadl o 2,7 miliardy korun.

Loni bylo v rozpočtu na penze zhruba 390,3 miliardy, letos je to o 16 miliard víc. Od ledna se důchody zvedly v průměru o 309 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že pro příští rok bude ve vládě prosazovat růst v průměru aspoň o 500 korun. Takové přidání by podle něj bylo možné, pokud se podaří prosadit změnu valorizace. Ve Sněmovně je nyní návrh, aby se důchody zvedaly o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst nákladů důchodců místo nákladů všech domácností. Ročně by to znamenalo zhruba 2,9 miliardy navíc.

O další 3,8 miliardy by mohl systém přijít po snížení odvodů rodičům dvou a víc dětí. Matka či otec čtyř a víc potomků by místo nynějších 6,5 procenta ze základu příjmu neodváděli nic, u tří dětí by sazba byla 2,5 procenta a u dvou pět procent. Podobně by se odvody snižovaly i živnostníkům.

Zhruba o 1,8 miliardy víc by se vydalo z nemocenského pojištění na nové ošetřovatelské volno. To by si mohli až na 90 dní brát ti, kteří by se museli postarat o své příbuzné s vážnou nemocí či úrazem. Dostávat by mohli 60 procent základu příjmu. Podle ministerstva práce by si volno mohlo vybírat 30 000 lidí ročně. Znamenalo by to výpadek příjmu z odvodů.

Senát by měl brzy hlasovat o týdenním volnu pro otce po narození potomka. Z nemocenského pojištění by dostávali 70 procent základu svého příjmu. Ročně by to vyšlo na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. Další zhruba 2,4 miliardy korun by putovalo do nemocenské, od druhého měsíce stonání by se mohla podle návrhu vlády zvednout na 66 procent základu příjmu a od třetího měsíce na 72 procent.

Podle důchodové komise není možné se na nová opatření dívat jen jako na výdaje. Řada seniorů a početných rodin žije na hranici chudoby, přilepšení by jim pomohlo.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.