Podle studie statistiků utratí zhruba desetinu svých výdělků. Jeden zahraniční pracovník v Česku loni utratil asi 34 800 korun. Celkově jich v Česku loni pracovalo zhruba 140 tisíc.
Všechna tato čísla jsou ale jen průměr. Kolik zaměstnanci utratí, i to, za co peníze dávají, se totiž značně liší podle národnosti. Totéž se týká i jejich průměrného příjmu, který se ročně pohyboval kolem dvou set tisíc korun. Měsíční mzda, asi 17 tisíc korun, je tedy zhruba na úrovni průměrného příjmu. Jejich hrubá mzda se ale během loňska zvýšila, uvedl ČSÚ.
Zatímco ve vedení společností pracují cizinci, kteří vydělávají horentní sumy, pracovníci z Ukrajiny, kterých je v Česku s výjimkou Slovenska vůbec nejvíc, se spokojí i s pomocnými pracemi, a tedy mnohem nižší mzdou. Pracovníků z východu je přitom naprostá většina - 84 procent.
Nejzastoupenější národností jsou Slováci, kteří nepotřebují pracovní povolení, pouze se v Česku registrují. Kromě toho, že nemají problémy s jazykem ani s kulturními rozdíly, odcházejí za prací do zahraničí také kvůli vysokému počtu lidí bez práce ve své zemi. Míra nezaměstnanosti je totiž na Slovensku v porování s Českou republikou téměř dvojnásobná.
Slováků v Česku loni pracovalo téměř 58 tisíc.