Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čtvrtina Čechů neplatí daně

  0:06aktualizováno  0:06
Čtvrtina Čechů přiznává, že zatajuje před státem své příjmy. Přiznávají, že neplatí daně, a nepovažují to za nic špatného či nemravného. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu mezi více než tisícovkou lidí, který si pro ekonomické bádání nechaly zpracovat ekonomický institut CERGE a kanadská univerzita Ecole Nationale d'Administration Publique v Quebecku.Hlasujte v ANKETĚ.

"Tito lidé to na sebe v průzkumu jednoznačně prozradili. Počet lidí, kteří se daním vyhýbají, je však pravděpodobně ještě výrazně větší. Řada dotázaných totiž na tuto otázku neodpověděla," říká ředitel CERGE Jan Hanousek. To podle ekonomů znamená, že tito lidé nejspíš daním unikají, ale odmítají to přiznat.

Více než třetina lidí - 38 procent - pak připouští, že nepřiznala úplně vše, co vydělala. Když do uvolněného křesla ministra financí usedl letos na jaře Jiří Rusnok, viděl v lepším výběru daní jeden z hlavních kroků ke zlepšení špatného stavu státní pokladny. Výsledek státního rozpočtu ke konci června však ukázal, že výběr daní se zatím nezlepšil. Chybějí peníze z daně spotřební, z přidané hodnoty i daní z příjmů.

Lidem se nelíbí, kam míří daně
Lidé v České republice nejsou spokojeni se systémem přerozdělování daní.
Služby, které jim stát za jejich peníze nabízí, nepovažují za adekvátní. Mnozí proto neplatí. Lidé v České republice nejsou spokojeni s daněmi. A to nejen s jejich výší, ale i s tím, nač plynou. Potvrzuje to průzkum ekonomického institutu CERGE.

Problém není jen v tom, kolik lidé na daně odvedou. V mezinárodním měřítku patří Česko spíše k průměru. Nejen ve Skandinávii, na niž často poukazují tuzemští sociální demokraté, ale i v Německu, Rakousku či Francii jsou daně vyšší. V žádné z těchto zemí však nezbude ve státní pokladně jen jedna koruna z pěti na veřejné služby.

"Tyto evropské země mají tradičně velmi dobrou úroveň veřejných služeb. Vyšší než Spojené státy," říká William Adams, děkan ekonomie na Michiganské univerzitě v USA.

Čtyři z pěti korun v české státní pokladně se jen přerozdělují z kapsy jedněch do peněženek jiných. V zemi jsou téměř čtyři miliony lidí, kteří pobírají alespoň nějakou sociální dávku. Rodina s průměrným platem nejenže v konečném účtování státu nic nezaplatí, ale ještě něco na dávkách dostane. Spolu s Lucemburskem a Islandem patříme mezi jediné státy ze skupiny třiceti nejvyspělejších zemí světa, kde tomu tak je.

Mnoho lidí pak kombinuje sociální dávky s nezdaněnými a zatajenými přivýdělky. Tyto skutečnosti vedou k tomu, že řady těch, kdo do státní pokladny přispívají, rozhodně nehoustnou. A to bez ohledu na to, zda se zemi hospodářsky daří.
Mnoho lidí nepovažuje neplacení daní za rozpor s dobrými mravy. Proč? Pokud vidí v placení daní jen to, že jim stát určitou sumu vezme, aby ji přerozdělil někomu jinému, vstřícnost k placení není valná.

"Když však daně považují za poplatek za veřejnou službu - tedy kvalitní silnice, školy, zdravotnictví, policii či soudy, je jejich přístup jiný," říká ředitel CERGE Jan Hanousek.

Neochota mnoha lidí platit daně a neschopnost státu je k tomu přimět je podle ekonomů velmi nebezpečná. Nejen hospodářsky, ale především morálně a společensky. Příklady úspěšných neplatičů táhnou a žebříčky hodnot chátrají. Když se vládě nedaří daně vybírat, často sahá k jejich zvýšení.

"Odnášejí to ti, kdo poctivě platí. To je velký morální hazard. Každé další zvýšení daní totiž rozšiřuje skupinu neplatičů," upozorňuje Filip Palda z univerzity Ecole Nationale d'Administration Publique v kanadském Quebecku. Mnoho příkladů z historie dokazuje, že zvýšení daní provází i rozmach daňových úniků.

V konečném důsledku tedy stát při vyšších daních vybírá méně. Při nízkém zdanění se totiž lidem nevyplatí riskovat problémy se státem a lámat si hlavu s nejrůznějšími fintami, jak se daním vyhnout. Mezinárodní měnový fond například odhaduje, že pětina švédské ekonomiky je "šedá". Každý pátý Švéd tedy tají své příjmy.

Švédské daně patří stále k nejvyšším na světě. V Irsku, s velmi nízkými daněmi, má "šedá" ekonomika výrazně menší rozměry. Ekonom Filip Palda upozorňuje, že velký počet lidí neplatících daně také snižuje výkon ekonomiky. Utlumuje chuť podnikat.

"Jako solidní podnikatel, který má srovnané účty se státem, nemůžete v konkurenci s neplatičem daní uspět. Prostě máte náklady o tu daň vyšší. Čím jsou vyšší daně, je větší i rozdíl a neschopnost nepoctivcům konkurovat," říká Palda. Za takových podmínek tak podnikání rozhodně nevzkvétá.

Americký ekonom Joseph Stiglitz upozorňuje, že lidé vždy dělají to, co je pro ně nejvýhodnější. Po- kud vidí, že neplatit daně je snadné a výhodné, dělají to.
"Velké procento neplatičů se dá považovat za selhání vlády a institucí," říká Palda.
Nesnadnější cestou k úniku jsou podle studie CERGE a Ecole Nationale d'Administration Publique přímé daně - suma, kterou musí lidé zaplatit z příjmu.

Jejich kontrola je složitější a úniky obtížněji odhalitelné. "Jedním z řešení je výrazně posílit poměr daní nepřímých - tedy DPH či spotřební daně - vůči daním přímým. Je to snazší a levnější než represe proti neplatičům daní," míní Hanousek.

Současný ministr financí Rusnok i šéf ČSSD Vladimír Špidla však razí filozofii, že vysoký podíl nepřímých daní přispívá k sociální nespravedlnosti. "Nechceme daně rovné, ale spravedlivé," řekl pro ČTK minulý víkend Rusnok. Daň z přidané hodnoty musí v obchodě zaplatit každý a Rusnok se domnívá, že by to výrazně uškodilo chudším vrstvám společnosti.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.