Buď Řecko zůstane s eurem a promine se mu další dluh (částečný bankrot), nebo vystoupí z eurozóny. V takovém případě hrozí až návrat do krizového roku 2009, kdy česká ekonomika kvůli globálním problémům spadla o 4,5 procenta.
1. Další částečný bankrot Řecka a udržení eura40% pravděpodobnost |
I když se řecká vláda bude snažit dát vládní finance do pořádku a bude dosahovat primárního rozpočtového přebytku, vysoké výdaje na úroky ze státního dluhu ji budou příliš tížit a jedním z řešení je další restrukturalizace dluhu, tedy částečný bankrot. Pravděpodobně by došlo ke snížení dluhu alespoň o třetinu. Na rozdíl od restrukturalizace, která proběhla letos na jaře, by tentokrát museli být zapojeni také věřitelé z řad veřejných institucí, soukromí věřitelé se na současném řeckém dluhu podílejí pouze ze čtvrtiny.
Lze předpokládat, že senioritu (přednost při splácení) by si podržel MMF a tíha odpisu dluhu by dolehla zejména na ostatní země eurozóny prostřednictvím EFSF. Otázkou by byl odpis řeckých dluhopisů, které nakoupila ECB. Z pohledu zbytku eurozóny je nejlepší obranou pokročit co nejdále ve fiskální konsolidaci v ostatních zemích, zejména v Portugalsku, Irsku, Španělsku a Itálii, případně posílit záchranné fondy EFSF a ESM.
Stres na finančních trzích by se i při zvládnutém řízeném bankrotu Řecka na určitou dobu opět zvýšil. Banky by se musely vyrovnat s dalšími ztrátami. Ostatní země by musely urychlit škrty a eurozóna by se patrně opět vrátila do recese či přinejlepším vleklé stagnace. Vyhlídky pro českou ekonomiku jsou v tomto případě méně příznivé, ale nikoli kritické.
2. Odchod Řecka z eurozóny, bankrot, udržení eurozóny40% pravděpodobnost |
Pokud se Řecko rozhodne opustit eurozónu, lze očekávat, že drachma velmi brzy oslabí o 50 až 75 procent. V souvislosti s tím se bude muset prohloubit restrukturalizace dluhu až na odpis dvou třetin dluhu, aby země měla naději vrátit se k udržitelným veřejným financím. Pro úspěch tohoto postupu z pohledu Řecka záleží na tom, zda by se podařilo udržet na uzdě domácí ceny a mzdy, aby se nevytratila konkurenční výhoda devalvované měny.
Pro zbytek eurozóny to znamená podstatně větší ztráty z restrukturalizace řeckých závazků. Navíc je potřeba počítat se ztrátami (cca 104 miliard eur), které by Řecko zanechalo v ECB po opuštění eura.
Dopady na zbytek eurozóny by byly značné, ale lze je vhodnými kroky omezit. Zásadní je riziko bankovních runů v dalších zemích eurozóny. Členové eurozóny by se nejspíše museli dohodnout na vzniku společné garance vkladů v bankách. Velmi rychle by se museli shodnout na změnách ve fungování eurozóny, na řadu by možná přišly společné dluhopisy, fiskální unie a cesta k politické unii.
Ztráty finančního sektoru by v tomto případě byly větší a vynucená fiskální konsolidace hlubší. Nelze vyloučit, že recese v eurozóně i české ekonomice dosáhne rozměru jako po pádu "Lehmanů", kdy v roce 2009 HDP klesl o 4,5 procenta.
3. Pokračování současné cesty10% pravděpodobnost |
Řecko zůstává v eurozóně, plní program slíbený MMF a EU a splácí své závazky. Tato varianta vyžaduje velmi přísnou disciplínu na řecké straně, neboť i při naplnění všech poměrně optimistických předpokladů bude na konci desetiletí zadlužení země tak vysoké, že jen stěží dovolí zemi opět začít vydávat své vlastní dluhopisy a přestat být závislou na pomoci ze strany MMF a EU. Břemeno úroků z tohoto dluhu bude vyžadovat velké přebytky v ostatních částech veřejných financí, což představuje výraznou brzdu pro růst řecké ekonomiky.
Pro zbytek eurozóny je to varianta nejlepší, neboť by se snížilo riziko dalších turbulencí na finančních trzích a obav z rozpadu eurozóny s negativním dopadem na reálnou ekonomiku. Po současné recesi by se eurozóna mohla vrátit k mírnému růstu, zaměřit se na nezbytné strukturální reformy, pracovat na snížení problémů veřejných financí a posílit stabilitu finančního sektoru.
Česká ekonomika má v tomto případě naději, že po letošní recesi začne opět růst, byť znatelně pomaleji než v předkrizových letech. Při rozumné hospodářské politice bude mít vláda prostor dokončit nápravu největší slabiny české ekonomiky - deficity veřejných financí - postupným, nepřekotným způsobem.
4. Rozpad eurozóny10% pravděpodobnost |
Řecko odmítá plnit slíbené škrty a "trojka" zastavuje finanční pomoc. Řecko opouští eurozónu, zavádí drachmu, bankovní run ničí tamní bankovní sektor, země okamžitě bankrotuje. Panika a run na banky se šíří do Portugalska a Španělska a v ohrožení je bankovní sektor v Irsku a Itálii. Příliš pomalá a nedostatečná reakce evropských lídrů vede k prudkému propadu eura a výprodeji dluhopisů většiny zemí eurozóny. Nastávají problémy s vydáváním nových dluhopisů a problém je příliš rozsáhlý, aby na něj stačil EFSF, a to ani s pomocí MMF.
Přichází série státních bankrotů, odchodů z eurozóny a závažné problémy finančního sektoru na celém kontinentě.
Návrat k původním měnám a jejich devalvace by měly pomoci obnovit konkurenceschopnost jednotlivých zemí. Následky destrukce finančního systému jsou však velmi vážné a propad ekonomik velice výrazný.
Českou republiku a další země v regionu zasahuje stahování kapitálu zahraničních investorů (home bias), což problémy dále prohlubuje. Ve hře je příliš mnoho netušených následků, dopad na HDP, vývoz, průmyslovou produkci či nezaměstnanost je však v tomto případě nejvíce negativní.
