V souvislosti s testem lyžařských přileb (vyšel 22. listopadu) popisoval autor praxi, kdy děti při lyžování často nosí cyklistické helmy místo speciálních lyžařských. "Lepší cyklistická helma než žádná," prohlásila tehdy primářka dětského oddělení Horské nemocnice v krkonošském Vrchlabí Věra Pátková. K jejímu názoru se kloní i mnozí rodiče. "Moji synové nosí takové helmy od dvou let a zatím se jim nic vážného nestalo," říká matka šestiletého a čtyřletého chlapce Jana Smutná. "Chrání je dobře proti nízkým větvím na lyžařských túrách a při srážce s jinými lyžaři na sjezdovce." Sama ovšem přiznává, že by jim zřejmě příliš nepomohly, kdyby upadli po zádech na zledovatělé sjezdovce. K cyklistickým přilbám na sjezdovkách jsou smířliví, byť ne nadšení, zástupci německých výrobců helem pro všechny možné účely Uvex a Alpina. Připouštějí, že cyklistická helma může být lepší než žádná. "Měla být však být použita jen v nejkrajnějším případě," varuje Ronald Silber z Uvexu. Cyklistické helmy totiž nesplňují evropské lyžařské normy, při pádu nedrží dostatečně pevně, nechrání uši a nedostatečně izolují proti chladu, sněhu a vlhkosti. Nejradikálněji se vyjadřuje rakouská Carrera. "Jsme jednoznačně proti," říká její zaměstanec Wolfgang Fritz, "cyklistická helma je k ničemu. Falešně signalizuje ochranu, kterou neposkytuje." Podle jeho slov především nechrání zadní část hlavy a při pádu může dokonce poranit zátylek. "Je nevhodná i proto, že znemožňuje nošení lyžařských brýlí," argumentuje Wolfgang Fritz. Relativně velká a těžká dětská hlava, zatížená navíc helmou, může zhoršovat stabilitu malého lyžaře. Dobrým řešením jsou měkké přilbice, které tuto nevýhodu tvrdých těžkých helem odstraňují. Nové dětské helmy stojí jeden až dva tisíce korun, použité z bazarů vyjdou na čtyři až osm set korun.
27. prosince 2000
