Na dálnici, která prochází postupnou modernizací, vyrostou celkem čtyři přechody pro zvířata. Půjde především o lesnaté úseky. Dva budou na úseku mezi Devíti Kříži a Ostrovačicemi, po jednom mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem a Velkým Beranovem a Měřínem.
„Inspirovali jsme se v Německu, nepůjde o tak velkorysé stavby, jaké se tu stavěly dříve,“ uvedl ředitel pro výstavbu Radek Mátl. ŘSD plánuje dva typy přechodů, jeden 40 metrů široký, druhý o polovinu užší. Podle Mátla by se měly náklady pohybovat v řádu desítek milionů korun na každý takový přechod. V minulosti stál jeden přechod i čtvrt miliardy korun.
Přechody na D1 jsou výsledkem dohody mezi ministerstvy životního prostředí a dopravy. Jedním z důvodů jejich stavby je to, že po modernizaci bude dálnice kompletně oplocená. „Střety se zvěří tu jsou poměrně časté, takže je vidět, že přechody potřeba jsou,“ dodal Mátl. Kromě skromnější verze stát ušetří i na celkovém počtu takových přechodů: původní plány počítaly na D1 s osmi ekodukty.
Evidenci sražené zvěře u nás vede například server www.srazenazver.cz, který ukazuje na mapě i jednotlivá místa, kde ke srážkám dochází. Podle statistik v ČR zahynou při srážce s autem nejčastěji srnky (79 procent všech nehod). Ročně u nás řidiči srazí zhruba pět tisíc zvířat. Nejvíce jich je v květnu, ale i v období od října do listopadu.
Přechody pro zvěř se staly v minulosti terčem kritiky za nesmyslné vyhazování peněz. Fotopasti totiž ukázaly, že je na řadě míst zvěř vůbec neužívá. V Česku se stavěly přechody skutečně velkoryse, vznikly v podstatě betonové tunely. V Německu či na Slovensku se mnohem více používají dřevěné stavby, které vyjdou také výrazně levněji. V Česku takto vzniklo 12 ekoduktů, stát za ně zaplatil přes 3 miliardy korun. Přechody se staly jedním ze symbolů předražených tuzemských dálnic.
