Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jsem nepřítelem dotací, říká podnikatel Dědek. Plánuje inteligentní domy

  15:02aktualizováno  15:02
Úspěšná česká technologická firma Jablotron se pustila do ekologicky šetrných inteligentních domů. Přestože státy úsporná řešení často podporují, šéf firmy Dalibor Dědek říká, že je nepřítelem dotací. Skepticky se také staví například k elektromobilům, jejich ekologická zátěž je podle něj velká.

Dalibor Dědek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Místo černého roláku je poznávacím znamením Dalibora Dědka obyčejná košile, často doplněná pletenou vestou. Jinak však má zakladatel společnosti Jablotron s americkým vizionářem Stevem Jobsem mnoho společného. Stejně jako Jobs nemusí saka a ví, že na trhu neuspěje vždy ta nejšpičkovější technologie, ale ta uživatelsky nejpřívětivější.

„Chci zákazníkovi přinést inteligentní věc, která ho nebude obtěžovat,“ říká podnikatel, který prorazil se zabezpečovacími systémy. Dědek se s novým projektem Jablotron Living Technology zaměřil na ekologicky šetrné inteligentní domy.

Jako první z výrobků pro šetrné domy jste uvedli větrací jednotku Futura. Naznačil jste, že nebude poslední. Co má následovat?
Máme připravenou řadu výrobků pro infrastrukturu v domě, kromě větrání je to topení, produkty spojené s klimatizací, zpracováním odpadních vod, management přívodu vody do domu. Snažíme se, aby se dům stal inteligentním.

Dalibor Dědek (59)

Začátkem devadesátých let založil technologickou společnost Jablotron. Ta se během let vyvinula v mezinárodně aktivní holding s více než dvaceti firmami a širokou škálou činností. Mezi klíčové segmenty patří výroba alarmů a zabezpečení domu, proslulost si získala také telefonem pro seniory. Firma se soustředí na vlastní vývoj, nově investovala 60 milionů korun do vývoje větrací jednotky Futura, která má být první z řady technologických produktů pro úspornou domácnost. Dědek, jehož majetek magazín Forbes odhaduje na pět miliard korun, dává nemalou část jmění na dobročinné účely.

Co si pod tím představit?
Přiznám se, že termín inteligentní dům sám moc rád nemám, protože to jsou leckdy jen prázdná slova. V jednom magazínu jsem viděl reklamu na inteligentní domácnost spočívající v tom, že kávovar můžu spustit mobilem místo tlačítka, přičemž kapsli do kávovaru ale musím dát ručně. Tomu říkám digitální rokoko. Já chci zákazníkovi přinést inteligentní věc, která ho nebude obtěžovat.

O co tedy půjde, pokud ne o kávovar ovládaný mobilem?
Jednotlivé prvky infrastruktury budou spolu komunikovat, budou vědět, co se v domě děje, a hlásit případné poruchy. To je dnes pole neorané. Když jsem se s tímto segmentem začal seznamovat, byl jsem překvapen, že na rozdíl od zabezpečovací techniky třeba u topení není běžná supervize. Pokud se zasekne nějaký regulační ventil, tak zbytek systému o tom neví. My děláme vše pro to, aby se jednotlivé prvky navzájem hlídaly a problém se vyřešil ještě dříve, než v domě bude zima.

Takže součástí vaší nabídky by měl být i servis a všechny služby okolo domu?
Přesně tak. Svou sílu spatřujeme v tom, že jsme byli průkopníky internetu věcí v době, kdy se tomu ještě tak neříkalo. Už před dvaceti lety jsme měli komunikaci produktů na serveru, tedy to, čemu se dnes říká módně cloud. Razíme myšlenku, které podle seriálu Návštěvníci říkám Centrální mozek lidstva. Vše, co se děje v tom domě, směřujeme na server. Nové funkce do systému tak lze dodat i zpětně, což je velká výhoda. Není tedy potřeba kupovat novou techniku, pokud je třeba, aby spolupracoval například alarm s ohřevem teplé vody.

K čemu to je dobré?
Aby se, pokud někdo vstoupí do chodby a míří ke koupelně, zvýšila cirkulace teplé vody v trubkách a on po otočení kohoutku nemusel čekat, než poteče teplá. Tohle všechno se dá dnes dělat tak, aby člověk vůbec nepocítil, že to někdo řídí. Jablotron jen v České republice střeží 50 tisíc domácností, z nichž má spoustu dat, která dokáže pro automatizaci využít. Pro nás je trh otevřený, protože dokážeme snadno a s nízkými investicemi nabídnout služby, které mají smysl.

Podle čeho se rozeznají technologie, které mají budoucnost, od „digitálního rokoka“?
To je strašně jednoduché, stačí použít zdravý selský rozum a zeptat se sám sebe, zda to přináší komfort a funguje to, aniž by bylo potřeba se příliš starat. Aby třeba fungovalo topení s alarmem a obyvatelé se nemuseli starat o termostat, protože alarm sám snímá, jak se po domě obyvatelé pohybují. Nebo jestli jde jen o pozlátko, aby se někdo mohl chlubit patnácti aplikacemi v mobilu, které stejně nepoužívá.

Do segmentu chytrého domu by se mohla počítat i elektromobilita. Jak se na ni díváte?
Jsem docela skeptický. Elektromobil byl velmi nadějný produkt už ve dvacátých letech minulého století. Všichni tehdy predikovali, že budeme jezdit na elektřinu. Dnes ale máme stále velký problém v akumulaci. Navíc představa, že vyrábíme elektromobily a zaděláváme tak svou planetu jedovatým lithiem, toho se účastnit nechci. Málokdo si v honbě za ekologií uvědomuje, jakou ekologickou zátěž právě elektromobil představuje. Umím si ale představit, a to je i jedna z věcí, do které investujeme, použití palivových článků, které přeměňují vodík přímo na elektřinu.

V čem je jejich výhoda?
Tato technologie umožňuje do určité míry akumulaci energie, konvertuje ji do vodíku a ten využívá jako čisté palivo. Dochází ke slučování vodíku s kyslíkem a z palivového článku odchází jen voda. Je to naprosto čistá technologie a dneska už taková auta jezdí, bohužel jsou strašně drahá. V článcích se využívá platina a používá se jí hodně.

Takže i zde je problém s cenou?
Jde o to, zda se podaří najít levnější technologie výroby palivových článků. Velký potenciál v této oblasti slibuje patent matematicko-fyzikální fakulty. Tudy by mohla vést cesta, ta však bude velice dlouhá. Spalovací motory mají dneska tak vymazlené parametry, že než je něco vysadí ze sedla, bude to ještě hodně dlouho trvat.

Jak dlouho?
I kdyby už dneska komerčně jezdily první takové automobily, tak to bude trvat ještě třicet let, než získají podstatnou pozici na trhu. A ony zatím nejezdí.

Problém řady úsporných technologií je, že jsou ekonomicky smysluplné jenom se státní dotací. Tu je nově možné získat třeba právě na rekuperace. Jakou roli sehrála podpora při kalkulacích, zda se pustit do úsporných technologií?
Jsem ohromným nepřítelem všech dotací, které křiví podnikatelský prostor. Dokážu si představit mechanismus úlev na daních, dotační politika Evropské unie ale ve spoustě oblastí podnikatelský prostor pokřivuje. Snažili jsme se proto přijít s produktem, který by se vyplatil, i pokud by žádné dotace nebyly.

Jak vidíte budoucnost Evropské unie? Hrozí její rozpad, jak někteří předpovídají a jak naznačil třeba brexit?
Jsem zastáncem Evropské unie. Má své mouchy, je těžkopádná, je v ní spousta byrokracie. To se však velmi snadno kritizuje, je potřeba se podívat na přínosy, jako je otevření trhu. Kdybych mohl, tak bych to směřoval ke spojeným státům evropským.

Jak se díváte jakožto technologický podnikatel, který je zároveň k některým typům moderních technologií skeptický, na rozvoj sociálních sítí a třeba na fakt, že umožňují šíření nepravdivých a neověřených zpráv, které měly údajně dopomoci k vítězství Donalda Trumpa?
Spousta lidí se nedokáže na internetu orientovat. Najdete tam mnoho informací i dezinformací, je proto potřeba být obezřetný. Mně osobně se osvědčil mechanismus, že pokud čtu něco, co do sebe až podezřele dobře zapadá, tak je na tom něco divného. Reálný život takový není. Druhá věc, kterou jsem si léty uvědomil, je to, že je mnohem snazší být kritikem než autorem. Kritizovat umí každý, jsou aktivisté a jsou protivisté a protivisté to mají vždy snadnější. Vše je to o základním vzdělání a přístupu k informacím.

Problém tedy není v technologiích?
Problém je vždy v lidech a možná v tom, že technologiím dáváme až příliš velký význam.

Loni jste také část Jablotronu prodal dlouholetému spolupracovníkovi Miroslavu Jarolímovi, to je pro vás nová situace. Jak se vám spolupracuje?
Já jsem firmu vždy vnímal jako štafetu, kterou jednoho dne někomu předám, a na tom pracujeme.

V tuto chvíli vlastníte 60 procent, ty si chcete ponechat?
To ještě uvidím. Narodil jsem se bez Jablotronu a jde mi hlavně o to, aby prosperoval.

Někteří vaši kolegové podnikatelé, kteří prodali své firmy, investují do jiných odvětví nebo se třeba věnují charitě. Jaké plány máte vy?
Snažím pomáhat tam, kde vidím přínos pro společnost. Založili jsme nadaci Jablotronu a část prostředků, které vyděláme, dáváme na to, aby se okolí zlepšilo. Jsem proto hrozně rád, že jsme loni zprovoznili domov pro seniory, který jsme za 150 milionů postavili. Pomáháme ale i v jiných oblastech. Ať už jsou to bezdomovci v Praze, nebo školy v rámci celé republiky.

Zmiňoval jste, že jste uvažoval i o politice.
Zvažoval jsem, zda je správné jít do politiky a pokusit se s establishmentem něco udělat. Jenže potíž je v tom, že stát nemůžete řídit jako firmu. Není váš, máte na to jen chvíli a také si nemůžete vybrat spolupracovníky. Ve volbách vám voliči za spolupracovníky přidělí 50 procent psychopatů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Nájmy některých bytů, které vlastní město budou dražší.
Pražanům nájem ukrojí 70 procent mzdy, v některých krajích „jen“ polovinu

Zhruba čtvrtina Čechů bydlí v pronájmu, ale dostupnost nájemního bydlení se v různých krajích výrazně liší. Z výpočtu MF DNES vyplývá, že zatímco obyvatelé...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.