Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dálnice D1 slaví. Před 40 lety byl otevřen první úsek Praha-Mirošovice

  9:17aktualizováno  9:17
Přesně před čtyřiceti lety se řidiči poprvé projeli po prvním dokončeném úseku dálnice D1. Silnice měřila v porovnání s dneškem pouhopouhých 21 kilometrů, začínala v Praze a končila u Mirošovic. Přestože byl úsek zprovozněn 12. července 1971, historie dálnice sahá až do meziválečného Československa.

Dálnice D1 u Prahy v den otevření 12. července 1971. | foto: ČTK

"Dálnice ohromně ulevila přetížené dopravě," říká o jednadvacetikilometrovém úseku historik Václav Lídl.

Mladší řidiči, kteří otevření D1 nezažili, by ji zřejmě nepoznali - neomezená rychlost, žádná středová svodidla a žluté vodorovné značení. Právě tak vypadal první úsek z Prahy do Mirošovic, tedy ke sjezdu na Benešov.

Také II. severojižní magistrála na svém vstupu do Prahy už dostává svou tvář.

Také II. severojižní magistrála na svém vstupu do Prahy už dostává svou tvář. Na obrázku estakáda na Kačerově.

"Těch prvních jednadvacet kilometrů přejedete dřív, než vykouříte jednu cigaretu," komentoval otevření dnes nejdůležitější dopravní tepny v zemi redaktor dobového filmového týdeníku.

Proč žluté pruhy zbělely

Dálnice D1 u Průhonic.

Původně byly pruhy žluté. Jenže barva musela být kupována z ciziny. Když se ukázalo, že československé i evropské normy připouštějí bílé značení nejen pro "okresky", ale i pro dálnice, bylo od devizového nákupu žluté barvy upuštěno.

Jako první se po tříproudové silnici vydala kolona komunistických papalášů v čele s tehdejším místopředsedou vlády Jánem Gregorem. Dálnice byla 12. července 1971 revolučním skokem. "Všichni dálnici chtěli, lidi nebavilo čekání v kolonách, u závor, za koňskými povozy," říká Václav Lídl.

Protesty? Neexistovalo

Stavba autostrády začala už na jaře 1939 a pokračovala další tři léta, než ji zastavili nacisté. Dělníci se na ni vrátili na další tři roky hned po druhé světové válce.

Pak ovšem komunisté znárodnili stavební firmy a projekt takzvané Národní silnice ustoupil výstavbě socialismu. Zelenou dostal až v roce 1967. "Lidi se divili, proč se nepokračuje ve stavbě. V televizi dávali reportáže o opuštěných staveništích, torzech mostů, o kolonách," vzpomíná Lídl, autor knihy o evropských dálnicích Poslové zapomenuté budoucnosti.

Projekt "dé jedničky" byl natolik důležitý, že v té době ani nikoho nepadlo ho odmítat, blokovat nebo proti němu psát petice. "V té době nikoho ani nenapadlo, že se někdo bude živit protesty proti dálnici," dodává historik.

Typický obrázek provozu na dálnici D1 u Prahy v polovině sedmdesátých let
Stavba dálnice a dálničního mostu přes potok Botič u Průhonic (podzim 1939)
Na začátku července 1971 je úsek Praha – Mirošovice připraven k uvedení do

Ani na nové autostrádě se ovšem řidiči nevyhnuli nenáviděným kolonám. Ty se na ní objevily jen několik dní po přestřižení slavnostní pásky. To bylo v pondělí a už v neděli se před Prahou štosovala auta, jako to známe dnes.

"V týdnu řidiči jezdili po prázdné silnici. Kapacita dálnice byla mnohonásobně větší než tehdejší provoz 10 až 15 tisíc aut. První kolony se na ní tvořily o víkendech, protože směrem od Mirošovic chyběly sjezdy. Jediný byl na Spořilově," říká Václav Lídl.

Most přes Zlatý potok a skalní odřez u Bílé skály. V roce 1970 už probíhá

Pro srovnání, podle aktuálního měření Ředitelství silnic a dálnic dnes po tomto nejstarším úseku D1 každý den projede až 70 tisíc aut.

S houstnoucím provozem souvisí i úpravy na "dé jedničce", například přibyla středová svodidla nebo pumpy. V prvním roce provozu řidiči mohli zastavit jen u jedné, u Průhonic. Dnes jich je na D1 jen ve středních Čechách šest.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Uchazeči se do tendru na mýto za 29 miliard mohou hlásit o 10 dní déle

Ministerstvo dopravy posunulo o deset dní na 24. srpna termín, do kterého mohou uchazeči v tendru na provoz elektrického mýta pro období po roce 2019 podávat...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Aerolinky Loganair svými stroji obhospodařují Skotsko včetně jeho ostrovů v...
Za 90 sekund je hotovo. Aerolinky s nejkratším letem světa budou nezávislé

Skotské aerolinky Loganair mají ve svém letovém řádu světovou kuriozitu - let, který trvá pouhých 90 sekund. Firma, která roky létala pro jiné, se chce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.