Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dálnice před dvaceti lety a dnes: málo benzinek versus hustý provoz

  10:54aktualizováno  13:38
Najít pumpu na D1 byla v 80. letech práce pro detektiva. Mezi Prahou a Brnem byly jen dvě. Dopravní realita se od pádu komunismu radikálně změnila, třeba do Plzně je možné z Prahy dojet za 40 minut. Před dvaceti lety auta brázdila okresky. Dopravní pavučina se zahustila dvojnásobně.

Tunely na dálnici D8 před dokončením v roce 2006 | foto: Karel Kopáč, MF DNES

Stavební boom po pádu komunismu a otevření trhů v roce 1989 měl obrovský rozsah. Ukazuje to výstava Ředitelství silnic a dálnic, která ilustruje změny v dopravě za posledních dvacet let.

Za tuto dobu pokryl beton 558 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, které spojily například Prahu s Německem. Dálnice za totality nevedla do Hradce Králové, Plzně a mnoha dalších míst.

Několikanásobně také zhoustl automobilový provoz. "Na prvním úseku D1 byl v roce 1990 v průměrný den naměřen průjezd něco přes dvacet tisíc vozidel denně v obou směrech, nyní je to již sto tisíc vozidel," uvádí ředitelství silnic. Provoz byl výrazně řidší i jinde.

Tomu odpovídala i úroveň obslužných zařízení u dálnic. Na celém úseku dálnice D1 mezi Prahou a Brnem byla v roce 1980 jen tři odpočívadla a čerpací stanice řidiči našli jen na dvou z nich.

Kolony se přesunuly z měst na dálnice

Menší hustota dopravy sice neznamenala, že by se netvořily kolony. Fronty ale nebyly jako dnes na dálnicích, dříve auta přeplňovala silnice na hlavních dopravních tazích přímo ve městech.

V Česku je k dnešku 1 111 kilometrů dálnic a stavba nových ukrajuje ročně desítky miliard ze státního rozpočtu. Za dvacet let se tedy postavila polovina celkového počtu těchto komunikací.

Provoz na dálnici D1 v osmdesátých letech.

Provoz na dálnici D1 v osmdesátých letech.

Nejvytíženější D1 je v provozu od roku 1971, nejdřív se ale otevřel jen úsek z Prahy do Mirošovic. Dálnice měla propojit Prahu s Brnem a Slovenskem, což se podařilo o devět let později. Výstava dokumentuje, že dálnice D1 dnes skýtá v úrovni vybavenosti obslužnými zařízeními komfort na evropské úrovni ve velké hustotě benzinových stanic včetně příslušenství. O tristním stavu vozovky na některých místech mlčí.

Výstavba navazující dálnice D3 do Českých Budějovic se plánovala už za socialismu, ale dodnes nezačala. Kolem roku 2015 by se to mělo změnit. V roce 2005 se otevřel nový úsek navazující na D1 směrem ke Zlínu a v roce 2009 byla spojena Praha s Kroměříží. Navazující tah D47 má usnadnit dopravu do Polska.

Hlavní tah na Plzeň známý jako D5 byl ještě v roce 1989 osmadvacetikilometrovým torzem. Dnes má 151 kilometrů a navazuje na německou dálniční síť. Dálnice na Plzeň byla vždy dopravně vytížená, což odnášeli obyvatelé Berouna a Zdic. Proto se postavil most přes údolí Berounky a Litávky. Otevřel se v roce 1985. Úsek mezi Prahou a Plzní zkrátil dopravu mezi oběma městy na polovinu (40 minut).

Dálnice D8 z Prahy na sever do Ústí nad Labem vznikla až po sametové revoluci. Dnes vede až do Německa, chybí ale úsek 16 km přes České středohoří. Po silném odporu ekologů se začal stavět až v roce 2007. Když ještě D8 neexistovala, tvořily se dlouhé kolony v Terezíně.

Dálničního spojení s Prahou se dočkal také Hradec Králové. Dálnice D11 dorazila do Hradce v roce 2006, má dále spojovat Východní a Střední Čechy a ústit až do Polska. Po dokončení tahu R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí má být vedle D1 alternativou pro cesty na Moravu.

Před existencí dálnice D11 se v Poděbradech tvořily dlouhé kolony.

Před existencí dálnice D11 se v Poděbradech tvořily dlouhé kolony.

Dopravní tah R6 do Karlových Varů a dál na hranice se stále staví. Nyní je v provozu jen menší část. Momentálně jsou ve výstavbě úseky, které po svém dokončení spojí města Cheb a Karlovy Vary. Pokrok v dopravě znamenaly i komunikace R35 a R52. 

Dnes mají stavaři dlouhodobé zakázky při stavbě pražského okruhu. Stavba má propojit celkem 9 dálnic a tvořit prstenec na periferii Prahy. Z plánovaných 80 kilometrů je v provozu zatím jen 17 km (úseky na východě a na západě města). Údolí Zbraslavi a Radotína přetíná nejdelší most v republice - měří 2045 metrů. Tento úsek by se měl otevřít příští rok.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soukromí železniční dopravci Leo Express a RegioJet (ilustrační snímek)
Máme zájem i o lokálky, řekli soukromí dopravci čtenářům iDNES.cz

České železnice nejsou již téměř deset let doménou státního monopolu Českých drah. Dva největší soukromí dopravci RegioJet a Leo Express přepraví ročně miliony...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.