Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dálnice v rukou soukromníků. Vláda zkusí píseckou D4 dostavět modelem PPP

  14:10aktualizováno  14:10
Dálnici D4 mezi Příbramí a Pískem mají dostavět soukromníci. Stát zjistil, že ho tzv. PPP model financování vyjde levněji. O spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem se bude i po dokončení desítky let starat právě stavební firma, která tepnu vystavěla. Státu ji předá až po čtvrt století.

Pro řidiče by se měnit nic nemělo: i když půjde o „soukromou dálnici“ z pohledu péče o ni, bude zařazená do sítě českých zpoplatněných silnic a bude na ní platit dálniční známka. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Ministerstvo dopravy pokročilo ve svých plánech nechat výstavbu i péči o některé silnice zcela na soukromnících. Vláda v úterý schválila materiál, podle kterého by soukromý kapitál měl zajistit pokračování silnice D4 od Příbrami na jih Čech.

Stát si vytipoval pokračování vytížené silnice jako pilotní zakázku pro takzvaný PPP projekt. Jde o zapojení soukromého kapitálu do výstavby pro stát.

Stavba už příští rok?

Do soutěže má jít silnice o délce 32 kilometrů v úseku Háje–Mirotice, kde zatím vede silnice první třídy. „Dokončení těchto úseků dálnice D4 významně přispěje ke kvalitnějšímu kapacitnímu dopravnímu spojení mezi Středočeským a Jihočeským krajem a propojení řady významných aglomerací,“ vysvětluje ministerstvo dopravy svůj plán.

Úseky silnic R7 a R4 (od roku 2016 jako D7 a D4) vytipované ministrem Ťokem, které by měly stavět a provozovat soukromé firmy.

Úseky silnic R7 a R4 (od roku 2016 jako D7 a D4) vytipované ministrem Ťokem, které by měly stavět a provozovat soukromé firmy.


Stavba nové dálnice by měla začít v červnu příštího roku, což se může jevit jako dost odvážný termín. Ministerstvo dopravy zatím ještě soutěží poradenskou firmu, která bude s přípravou pilotního projektu státu pomáhat. Všechny nové úseky mají být hotové v roce 2021.

Až dosud se české silnice stavějí tak, že stát vybírá zvlášť projektanty a pak stavební firmu, která silnici postaví. V případě PPP stát vypíše soutěž v podstatě jen na to, že má mezi Háji a Miroticemi stát silnice, a nechá na dodavatelích, jakým způsobem ji postaví. Vítězná firma se o silnici bude dál starat – pokud se rozbije dříve, bude to její problém, stát bude platit fixní částku a po 25 letech má tepnu předat v bezvadném stavu.

Dodavatele, který se v terminologii PPP projektů nazývá koncesionář, bude stát teprve hledat. Stát analýzou od poradenské firmy PwC zjistil, že ho PPP model vyjde levněji, než když si bude stavět dálnici sám – celkem má ušetřit půl miliardy korun, navíc bude mít jistotu, že bude dálnice po celou dobu v perfektním stavu.

Pro řidiče by se měnit nic nemělo: i když půjde o „soukromou dálnici“ z pohledu péče o ni, bude zařazená do sítě českých zpoplatněných silnic, tedy na ní bude platit dálniční známka.

Pro stavební firmy půjde o zajímavé sousto, protože cena za stavbu a její provoz činí celkem 24,8 miliardy korun. Na první pohled je částka vysoká, samotné náklady na stavbu totiž stát odhadl jen na sedm miliard korun, jde ale i o cenu peněz – analýza počítá s pětiprocentním úrokem a splátkami kolem 800 až 900 milionů korun ročně. Dálnice bude patřit státu, ale odpadne dohadování o reklamacích.

Slováci PPP chválí

„Rozdíl mezi celkovou platbou a náklady na stavbu může vypadat na první pohled obří. Je potřeba si ale uvědomit, že je to rozložené do třiceti let včetně inflace, kompletní údržby i oprav. Takto stát zatím nepřemýšlí, nikdo nevidí celková čísla, kolik stojí provoz silnic v horizontu delším než pár let,“ říká Tomáš Janeba, šéf Asociace pro rozvoj infrastruktury. Ta za PPP projekty dlouhodobě lobbuje, jako příklad uvádí jejich úspěch ve Velké Británii.

PPP projekty u nás nemají dobrou pověst i kvůli tomu, že první z nich skončily dříve, než se vůbec začaly stavět. Mediálně nejznámější je asi případ PPP projektu na modernizaci části střešovické vojenské nemocnice. Projekt se nakonec neuskutečnil a stát musel zaplatit vítěznému Metrostavu 145 milionů korun jako odškodné.

Ve světě je přitom stavění metodou PPP běžné, jen v roce 2014 se v celé Evropě uzavřelo 15 podobných projektů. Dobrou zkušenost mají s PPP například na Slovensku, kde takto postavili úsek 52 kilometrů rychlostní silnice R1 do Banské Bystrice, zakázku dostala na starost Eurovia. Nedávno Slováci uzavřeli tendr na PPP projekt na obchvat Bratislavy.

Stát přemýšlí i o dalších silnicích pro možnost financování formou PPP. Podle mluvčího Tomáše Neřolda je v hledáčku dokončení dálnice D7 z Prahy do Chomutova. „Má blízko k naplnění základních předpokladů pro proveditelnost formou PPP, tedy vydaná územní rozhodnutí na souvislé úseky, pokročilejší stav majetkoprávní přípravy,“ dodal Neřold. Navíc se nedá čekat, že by na její výstavbu šlo získat evropské peníze, protože není zařazená do páteřní sítě TEN-T.

Odborníci použití PPP vítají a doufají, že se odpor vůči takovému financování podaří zlomit. „U velkých projektů se vyplatí mít partnera dlouhodobě odpovědného za výsledek vlastní práce,“ říká Janeba. Podle něj všechny bývalé kauzy spojené s výstavbou silnic PPP u nás vznikly jen proto, že nikdo nenesl skutečnou odpovědnost za práci investora.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.