Nyní zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí. Zpravidla ji platí prodávající a kupující je v pozici ručitele. Změna zákona institut ručení ruší. Zákon začne účinkovat třetí měsíc poté, co bude vyhlášen ve sbírce zákonů - a k tomu obvykle dojde několik dní po schválení prezidentem, kam aktuálně zákon míří. Když ve sbírce vyjde v červenci, bude účinkovat od října.
Sazbu daně zůstává ve výši 4 procent. Loni na této dani stát vybral téměř 11 miliard korun. Zákon i nadále umožní poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmu úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření, pokud z úvěru zaplatí nejen nemovitost, ale nově i daň z nabytí.
Senátoři Pavel Eybert z ODS a Ivo Valenta požadovali zrušení daně. To, že je čtyřprocentní daň vysoká a „za nic“ kritizovala i senátorka Eliška Wagnerová. Kdo si kupuje byt za tři miliony korun, zaplatí daň 120 000 korun. „Bylo by lepší peníze nechat v rukou kupujícího, než je dávat do bezedné státní kasy. Jsem přesvědčen o nesmyslnosti této daně,“ řekl Valenta.
„Je to trest za úspěch, další zdanění těch, kteří si něco vydělali,“ uvedl senátor za ODS Eybert. „Mně ty 4 procenta také připadají hodně,“ prohlásila senátorka zvolená s podporou Strany zelených Wagnerová. I přes kritické hlasy senátorů zákon prošel. Pro bylo 36 senátorů, proti 9, zbylých 12 přítomných se zdrželo hlasování.
Přitom to byla právě koaliční vláda s ODS s premiérem Petrem Nečasem v čele, která v roce 2013 prosadila pro zvýšení této daně ze 3 na 4 procenta.
