Sparťanský útočník David Lafata

Sparťanský útočník David Lafata | foto: Michal Růžička, MAFRA

Lafata prokopal cestu ostatním, šanci na vrácení daní mají stovky sportovců

  • 174
Vítězství fotbalisty pražské Sparty Davida Lafaty nad finančním úřadem znamená výhru i pro nejméně stovky dalších sportovců, kteří podnikají jako živnostníci. Nejvyšší správní soud totiž rozhodl, že používání výhodnějšího paušálu je v pořádku. Fotbalistům, hokejistům či basketbalistům se otevírá možnost požádat si o vrácení části již zaplacených daní.

„Finanční správa bude respektovat názor Nejvyššího správního soudu,“ uvedla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Tam, kde se finančák se sportovci ještě o daň pře, už zřejmě na její doplacení nedojde. Ti, kteří doměřenou daň již doplatili, mohou požádat o vrácení přeplatku.

Část daně mohou získat zpátky i ­ti, kdo danili méně výhodným paušálem 40 procent. „Poplatníci mohou podat dodatečné daňové přiznání - musejí ale disponovat příslušným živnostenským oprávněním,“ upozorňuje Petlachová.

Případ Lafata

Nejvyšší správní soud dal 13. července za pravdu fotbalistovi, který se snažil zvrátit rozhodnutí finančního úřadu. Ten označil danění výhodnějším výdajovým paušálem, kdy si sportovec odečte náklady ve výši 60 procent příjmů, za nesprávné a dovolil odečíst jen 40 procent. Po Lafatovi požadoval doplatit za roky 2011 až 2013 pokutu a penále přes milion korun. Hráč neuspěl s odvoláním u Odvolacího finančního ředitelství, ani u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Podařilo se mu to až u poslední instance.

„Podmínkou je, aby měl hráč za příslušné daňové obdobou platný živnostenský list na činnost profesionálních sportovců a trenérů,“ dodává František Francírek z daňově poradenské firmy Locke & Hobbes, která zastupuje Davida Lafatu.

Opravy lze dělat za tři roky zpětně a v případě kontrolovaných sportovců i víc. „Pokud u dotyčného probíhala kontrola, pak od okamžiku zahájení kontroly běží lhůta znova. Může tak dojít k prodloužení lhůty o tři, v některých případech dokonce až o pět let,“ říká daňový poradce Tomáš Hajdušek.

Finanční správa před dvěma lety rozjela daňovou kontrolu zaměřenou na kolektivní sportovce - hokejisty, fotbalisty, basketbalisty a volejbalisty. Zkoumala, jestli sportovci daní jako živnostníci a uplatňují si 60procentní výdajový paušál, anebo jako svobodné povolání (není třeba mít živnostenský list) a používají méně výhodný 40procentní paušál.

Řada sportovců využívala první možnost, finanční úřady to začaly napadat a doměřily jim daň podle přísnějšího metru, spolu s pokutou. Desítky sportovců se prostřednictvím poradců a právníků začaly bránit. První, kdo to dotáhl s odvoláními až k poslední instanci - k Nejvyššímu správnímu soudu, byl právě Lafata. Jeho rozsudek tak změnil pravidla hry.

„Pro ty, co měli větší příjmy, dodanění mohlo být likvidační. Bavíme se o vyměřených částkách přesahujících statisíce,“ upozorňuje advokát Libor Zbořil ze společnosti Legalcom, která spolupracuje s Českou asociaci hokejistů a zastupovala před finančními úřady desítky hráčů.

Spor se táhne

To, jak sportovce v klubech danit, se řeší už několik let - lavíruje se mezi zaměstnaneckým poměrem a živností. Kluby nechtějí sportovce zaměstnávat, protože by je to vyšlo kvůli povinným odvodům o třetinu dráž, případně by jim musely odměny snížit. To si pochopitelně nepřejí ani hráči.

„Případ Davida Lafaty ukázal, že právní ukotvení sportovce je nejasné. Sportovní prostředí chce mít jasno, jak budou danit,“ říká bývalý profesionální fotbalista Tomáš Pešír, nyní předseda Hráčské fotbalové unie. Ta vznikla letos v únoru a domluvila se s dalšími „odborovými“ asociacemi zastupující basketbalisty a hokejisty na společném postupu při přípravě nového zákona o sportu.

Ten má na starosti ministerstvo školství, ale kvůli policejnímu vyšetřování na resortu je momentálně u ledu. Má mimo jiné nastavit právní postavení sportovce, od něhož se pak může odvíjet zdanění. „Při určování výše zdanění a volbě daňového režimu se budeme snažit, aby sportovcům nebyla poskytována nějaká zvláštní daňová výhoda,“ sdělila náměstkyně ministra financí pro daně Alena Schillerová.

„Soud udělal nejlepší, co mohl. Pokud stát není schopen jednoznačně říct, jaké podmínky má sportovec splnit, musí se přiklonit na stranu poplatníka,“ konstatuje daňová poradkyně a bývalá náměstkyně pro daně Simona Hornochová, která se na přípravě nového zákona o­ sportu podílí.