„Celkem 2 123 lidí ohlásilo za loňský rok příjmy osvobozené od daně vyšší než pět milionů korun,“ říká mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Je přitom možné, že celková částka ještě naroste - informace je zhruba z poloviny června. Nejzazší datum pro podání takzvaného oznámení o osvobozených příjmech bylo 3. července a finální čísla zatím nejsou sečtená. Zmíněné datum se týká jen těch lidí, kteří podávají daňová přiznání prostřednictvím svého účetního nebo daňového poradce. Ostatní milionáři měli povinnost oznámení podat nejpozději s daňovým přiznáním na začátku dubna.
K nejvyššímu od daně osvobozenému příjmu se přiznal neznámý miliardář v Praze - loni inkasoval 15,8 miliardy korun. Je pravděpodobné, že to byl příjem z prodeje podílu ve firmě.
Kdo za přiznanými miliardami stojí, Finanční správa s ohledem na daňové tajemství nezveřejňuje. Lze proto jen spekulovat na základě veřejně dostupných informací. „Vzhledem k mimořádně vysoké částce by se mohlo jednat například o vypořádání výplaty jednoho z akcionářů z prodeje České gumárenské společnosti, kde byla transakční hodnota zveřejněna,“ říká Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic poradenské společnosti EY v České republice.
Prodej gumárenské skupiny proběhl už v roce 2015, nicméně finanční vypořádání nového investora s původními majiteli Oldřichem Šlemrem a Tomášem Němcem podle dostupných informací v daný rok nenastalo.
Povinnost ohlásit finančnímu úřadu příjmy osvobozené od daně a vyšší než pět milionů korun existuje od 1. ledna 2015 - do té doby o těchto penězích stát neměl žádný přehled. Nahlašovat se nemusí pouze ty osvobozené příjmy, které si může úřad dohledat v elektronických databázích, což jsou víceméně hlavně příjmy z prodeje nemovitostí.
Každý příjem se přitom posuzuje jednotlivě, nesčítá se například čtyřmilionová výhra v loterii a dvoumilionový příjem za prodej akcií. V tomto případě by dotyčný povinnost podat oznámení neměl.
První pokuty za nepřiznání už padly. „Za zdaňovací období roku 2015 evidujeme 53 uložených pokut ve výši 3 374 162 korun, za rok 2016 prozatím devět uložených pokut ve výši 367 089 korun,“ říká Petlachová. Řádově to vychází desetitisíce na osobu.
Nejnižší možná pokuta je 0,1 procenta z neoznámeného příjmu, například pokud někdo oznámení podá pozdě, ale udělá to dřív, než ho k tomu Finanční správa sama vyzve. Když daňová správa na nenahlášený příjem přijde sama a poplatníka vyzve k přiznání a on to do stanovené lhůty neudělá, vyměří mu pokutu ve výši daně z příjmů, tedy 15 procent z nenahlášené částky.
Jak takové případy Finanční správa odhalí? „Údaje získáváme z kontrolní, vyhledávací a analytické činnosti,“ říká diplomaticky Petlachová. Finanční správa nechce z taktických důvodů prozrazovat, kde k informacím přijde. Obecně přitom vychází z veřejných zdrojů, z informací z médií nebo z udání. Dalším vodítkem mohou být například prověřování bankovních účtů účastníků karuselových obchodů.
Povinnost hlásit příjmy souvisí se zákonem o prokazování původu majetku, který je účinný od prosince 2016 a míří na nelegální příjmy. Pokud se ukáže, že někdo má majetek, který v minulosti nepřiznal v daňovém přiznání, ale ani v nově zavedeném ,oznámení o osvobozených příjmech‘, může ho finanční úřad vyzvat k prokázání původu takového majetku. Pokud jeho legálnost poplatník neobhájí, čeká ho pokuta ve výši 15 procent.
Zákon nicméně nejde do minulosti, takže majetky nejasného původu získané před rokem 2015 finanční úřad nebude fakticky schopen postihnout. Poprvé lidé přiznávali osvobozené příjmy loni, a to zpětně za rok 2015: přiznali 82 miliard.
