Když je hodnota takového daru vyšší, platí přímí příbuzní daň jen z částky, která převyšuje milion korun. U zbývajících dvou skupin obdarovaných - tedy nepřímých příbuzných a ostatních osob - platí osvobození od darovací daně v daleko menším měřítku.
Podarovat někoho a zároveň o tom sepsat smlouvu? To není příliš logické. Darovací smlouvy proto využívají lidé spíše jako pojistky. Chtějí ženatému synovi něco přenechat, ale zároveň o tom potřebují mít doklad.
Třeba proto, aby v případném rozvodovém sporu věc už nemohla figurovat. O konečné výši daně rozhoduje hodnota darovaného majetku, snížena o dluhy, které se k němu vážou a cenu majetku osvobozeného od této daně.
Pokud jde například o nemovitost, bude hodnota majetku stanovena podle znaleckého posudku. Ten musí být vyhotoven v souladu s předpisy platnými v den darování. Ve většině případů platí daň obdarovaný, výjimkou je jen darování do ciziny - tehdy platí dárce.
Příklad darovací daně v Kč*
Hodnota majetku přímí příbuzní** nepřímí příbuzní ostatní
500 000 nic 15 000 35 000
1 000 000 nic 30 000 70 000
5 000 000 68 000 185 000 520 000
10 000 000 162 000 465 000 1 360 000
Pozn.: * z hodnoty majetku po odečtu částek osvobozených od dané
** v případě darování movitého majetku
Co je dobré si zapamatovat
* Přiznání k darovací dani je potřeba podat do 30 dnů od data uzavření darovací smlouvy
* Daň stanoví finanční úřad
* Darovací daň je potřeba zaplatit do 30 dnů od doručení platebního výměru o vyměření daně
* Darovací daň upravuje zákon č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
