"Podle studie proveditelnosti k projektu datových schránek měl stát jejich zavedením ušetřit půl miliardy korun ročně. Ministerstvo vnitra ale nepředložilo kontrolorům žádné doklady, podle kterých by mohli spočítat, jestli vůbec a k jakým úsporám došlo," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. Ministerstvo také nedoložilo, jestli zavedení schránek naplnilo i další cíle projektu, tedy zkrácení řízení u orgánů veřejné moci a zefektivnění jejich práce.
Například v roce 2012 zaplatil stát za poslání 45 milionů zpráv 803 milionů korun. Jedna zpráva tak vyšla v průměru na víc než 17 korun. Od roku 2013 pak stát platí České poště ročně paušální odměnu 500 milionů korun.
Stát České poště v letech 2009 až 2012 za provoz systému datových schránek zaplatil 2,4 miliardy korun. Česká pošta na provoz systému využívá služeb dodavatele, kterému v těchto letech zaplatila 1,9 miliardy korun.
"Rozdíl mezi platbami od státu a náklady, které fakturuje České poště její dodavatel, přetrvává i po změně způsobu financování systému v roce 2013," sdělil člen Kolegia NKÚ Zdeněk Brandt, který kontrolu řídil.
Stát podle zákona platí za datové zprávy nejen státních orgánů, ale i takzvaných orgánů veřejné moci. Mezi ně patří i notáři a soudní exekutoři. Ministerstvo vnitra zaplatilo za jejich datové transakce mezi lety 2008 až 2012 víc než 623 milionů korun. Jen v roce 2012 přitom datová pošta notářů a exekutorů představovala 17 milionů z celkem 45 milionů transakcí.
"Pokud by došlo ke změně zákona a stát přestal platit za datové zprávy soukromých subjektů, jako jsou notáři či exekutoři, otevřel by se prostor k vyjednání výhodnější výše roční paušální platby České poště. A to v řádu desítek až stovek milionů korun," doplnil Brandt.
Úřad také varoval, že v případě liberalizace poštovního trhu nebo privatizace České pošty hrozí, že stát bude mít ztížené podmínky pro výběr nového dodavatele. Ministerstvo má s Českou poštou smlouvu do konce roku 2017 a do konce kontroly nenakoupilo licence k softwaru a databázím systému datových schránek.
