Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Investujte do mě, vyzval Bowie. Jeho dluhopisy otřásly světem financí

  13:15aktualizováno  14:16
David Bowie, který v pondělí zemřel ve věku 69 let na rakovinu, patří mezi největší inovátory hudby druhé poloviny dvacátého století. Britův vliv ve světě financí však nebyl o nic menší. Rocková hvězda přišla s konceptem takzvaných Bowieho dluhopisů (Bowie bonds), které střadatelům umožnily investovat do Bowieho kariéry a budoucích výdělků.

Bowie investorům, kteří alienovi glam rockové hudby svěřili své úspory, nabídl vysoký úrok 7,9 procenta. | foto: Profimedia.cz

Bowieho dluhopisy se na trhu objevily v roce 1997 a zpěvákovi po odprodeji americké pojišťovací společnosti Prudential Insurance vydělaly 35 milionů liber (asi 1,27 miliardy korun). Bowie investorům, kteří mimozemšťanovi glam rockové hudby svěřili své úspory, nabídl vysoký úrok 7,9 procenta. Investovaná částka byla jištěna budoucími příjmy z jeho hudebního katalogu. Bowie získal peníze obratem, částku navýšenou o úrok se zavázal vyplácet v průběhu 10 let od zakoupení dluhopisu.

Zemřela britská hudební legenda David Bowie, bylo mu 69 let

V roce 2004 došlo k úpadku dluhopisů poté, co je agentura Moody’s ohodnotila jako téměř bezcenné. Kritické hodnocení odůvodnila slovy o „ztrátovosti a slabých prodejích hudebních nosičů“.

Britský ekonomický zpravodaj stanice BBC Evan Davis si po finanční krizi v letech 2008 a 2009 položil otázku „může Bowie za úvěrový rozkol?“. Bowieho dluhopisy tehdy přirovnal k hypotéčním derivátům, které srazily na kolena srdce americké Wall Street.

„Banky si povšimly jeho nápadu. Pomyslely si ‚v hypotékách máme spoustu peněz, které se budou zhodnocovat velice pomalu. Proč je neodprodat a nezískat prostředky hned?‘ Banky začaly dělat to, co dělal Bowie, jenom ve velkém,“ napsal Davis.

David Bowie při Glass Spider Tour v roce 1987
David Bowie během londýnského koncertu svého světového turné Ziggy Stardust World Tour with the Spiders from Mars (1973)
David Bowie při pražském koncertu 24. června 2004
David Bowie při vystoupení v newyorské Madison Square Garden (15. prosince 2003)

„Celebritní dluhopisy,“ jak se Bowieho dluhopisům začalo obecně říkat, vydávali i další hudebníci včetně Jamese Browna nebo Isley Brothers. O Bowieho byznys duchu se v roce 2014 rozhovořil pro list The Telegraph i klávesista Rick Wakeman z legendární progresivně rockové kapely Yes. „Řiď se sám sebou a neposlouchej ty, kteří nepoznají topůrko od sekyry. Snaž se naplnit své nápady, protože oni nemají žádné,“ řekl Wakeman na konto Bowieho dluhopisů, které změnily svět financí i celebrit.

Wakeman podobným způsobem financoval své koncertní šňůry. „Utrácet peníze, které jsem neměl, bylo mé nejlepší finanční rozhodnutí. Kdybych to tak nedělal, nemohl bych ani koncertovat,“ uzavřel Wakeman.

Technologický vizionář Bowie

Bowie byl vizionářem i ve světě technologií. V létě roku 1998 světu oznámil, že spustí vlastní projekt, který umožní uživatelům placený přístup k internetu - ten byl v dané době ještě v plenkách. Mnoho nadnárodních korporací teprve začínalo rozpoznávat budoucí význam digitální pavučiny.

„Kdyby mi bylo znovu 19, hudbu bych vynechal a začal rovnou s internetem,“ uvedl Bowie, který chápal internet jako revoluční milník. Bowie byl také první světově známý hudebník, který novou skladbu uvedl čistě v on-line distribuci. Singl „Telling Lies“ si v roce 1996 stáhlo 300 tisíc uživatelů.

Bowieho vize šla ještě dál. V letech 1997 a 1998 pracoval s pionýry interaktivního webu Robertem Goodalem and Ronem Royem na tom, jak lépe oslovit své fanoušky. Král glam rocku chápal, že internet změní i distribuci hudby a merchandisingu. V září 1998 představil internetovou stránku BowieNet, která komunitě fanoušků za poplatek nabídla exkluzivní přístup k hudebníkovým fotkám, rozhovorům nebo osobnímu blogu. Bowie projekt do budoucna inspiroval fenomén přenosu živých koncertů po internetu.

BowieNet byla jednou z prvních internetových prezentací, díky které mohl umělec napřímo komunikovat s fanoušky. David Bowie tak svým způsobem předešel i moderní sociální sítě jako Twitter a Instagram.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.