Až do letošního roku jim bylo jedno, který stát dávky platí, protože ve všech třech sousedících zemích byl příspěvek stejný, mírně nad tři tisíce korun.
"Od ledna je rodičovský příspěvek velmi atraktivní pro Poláky a Slováky, i když je druhý rodič s dítětem v jiné zemi," řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a nechal si vyjet dostupné statistiky, které má MF DNES k dispozici.
Pro peníze za hranice
Z částečných statistik vyplývá, že zvednutí dávek způsobené loňským předvolebním populismem všech poslanců, se mezi "pendlery" rozkřiklo.
Zatímco ještě vloni pobíralo měsíčně rodičovský příspěvek (pro děti v domácí péči do čtyř let) 160 Poláků a 660 Slováků bez trvalého bydliště v ČR, v březnu už jich bylo dvakrát více.
Nejvíce přibylo žadatelů o dávky v pohraničních regionech: na Ostravsku, Karvinsku, Náchodsku, Rychnovsku a v Mladé Boleslavi. Dohromady jde až o devět milionů korun měsíčně.
To však není celý výčet. Vloni pobíralo rodičovské dávky v ČR celkem 1500 Slováků a 230 Poláků, většina má v zemi trvalé bydliště. Jak se zvedl tento počet letos, ještě není známo. Nárok na rodičovské a další dávky mají podle zákonů EU stejně jako například Češi v Británii.
"Jsme s manželkou oba Slováci a v ČR pracujeme a platíme daně už od roku 2000, i když trvalé bydliště jsme si nechali na Slovensku. Od narození prvního syna v roce 2004 pobíráme české rodičovské dávky. Na přídavek na dítě jsme nárok v ČR neměli kvůli našim vysokým příjmům, ale dojeli jsme si pro něj na Slovensko, kde se platí všem. U druhého syna to bude asi podobné," popisuje 32letý ekonom z Prahy.
Možnost volby
Lidem, kteří žijí v různých zemích EU, se tak otvírají možnosti vybrat si, od kterého státu pomoc přijmou. Ministrovi se nelíbí, že dávky pobírají rodiny, které v ČR nežijí, kdy jen jeden z rodičů dojíždí za prací.
"Nebude to mít žádný přínos pro náš důchodový systém. Ale dělat s tím mnoho nemůžeme," uvedl.
Jedna z věcí, kterou by ministr udělat mohl, je přesvědčit okolní vlády, aby dávky dorovnaly do české úrovně. Tím by se počet sociálních turistů snížil, protože ve své zemi mají méně papírování.
Mezitím se česká vláda snaží zabránit dalšímu růstu rodičovského příspěvku. Podle nynějšího zákona se má totiž každý rok zvedat na čtyřicet procent průměrného platu. Od příštího ledna by šlo už o 8080 korun, ale to by stát neunesl.
Nečas proto navrhuje třírychlostní rodičovskou dovolenou na dva až čtyři roky s dávkami 11 400, 7600 nebo 3800 korun měsíčně. Parlament o tom rozhodne v létě.
Podle evropského práva musí mít obyvatelé dalších 26 zemí EU přístup k dávkám za stejných podmínek jako Češi.
Takto samozřejmě mohou pobírat další dávky od porodního přes přídavky na děti a příspěvky na bydlení až po podporu v nezaměstnanosti, pokud u nás o práci přijdou. Stačí, když tady pracují nebo trvale bydlí.
Cizinců v Česku přibývá, protože po masivním příchodu nových firem do země je nedostatek kvalifikovaných lidí. Práci jich tu už našlo 194 tisíc, nejvíce je Slováků, Ukrajinců a Poláků.
Nezaměstnanost ztrácí na síle
Ze včerejších dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že bez práce je v Česku 403 tisíc lidí, to je nejméně za osm let, a míra nezaměstnanosti klesla na 6,8 procenta.
Úlevu zaregistrovaly všechny regiony včetně chronicky špatných okresů Most, Karviná a Teplice. Zároveň je rekordní nabídka 114 tisíc volných pracovních míst.
V průměru tak na jedno místo připadají už jen tři až čtyři lidi bez práce. Nejhorší je situace v Jeseníku, kde je na jedno volné místo 47 nezaměstnaných.
"Zmírnění přinesly sezonní práce ve stavebnictví, veřejné práce nebo nový areál Zlaté Hory, kde jsou nová celoroční pracovní místa,“ popsal šéf Úřadu práce v Jeseníku Martin Viterna.
