Postavení centrální banky
Pavel Mertlík není velkým zastáncem změn v postavení centrální banky. "Nezávislost České národní banky není ani příliš velká, ani příliš malá, jenom je v některých podstatných věcech špatně definovaná. Jedním z našich úkolů, je harmonizovat zákon o centrální bance v souladu s předpisy Evropské unie." Podle jeho názoru nepůjde o omezení nezávislosti, ale o zpřesnění definice ČNB a jejího postavení.
Problémy bank a jejich privatizace
Vyřešit problém kapitálové přiměřenosti Komerční banky navýšením základního jmění, k čemuž se vláda rozhodla na jaře, v současné době není možné. "Ukázalo se, že tato cesta je krátkodobě neschůdná. Proto se hledá jiné, alternativní řešení, aby to nebylo příliš drahé a aby KB splnila parametry kapitálové přiměřenosti. Nejde o nic, co by dávalo příčinu k obavám o osud Komerční banky".
Výsledky valné hromady KB, která rozhodla o navýšení základního jmění Komerční bnaky až o 9,5 miliardy korun, byly zpochybněny jedním z minoritních akcionářů, s čímž nikdo podle Pavla Mertlíka nepočítal. "Celý proces nemůže řádně proběhnout a je odložen minimálně o tři měsíce od původního termínu začátku úpisu akcií 12. července," dodal. "To je důvod, proč vláda ustavila komisi, jíž jsem předsedou, která řeší situaci Komerční banky," dodal.
Jedinou alternativní možností je podle jeho slov vyvedení části úvěrů z Komerční banky. Otázkou zůstává "kam a jakým způsobem". "Může to být řešení soukromé na bázi operace typu ring fencing, kdy se část aktiv vyvede do soukromého, účelově zřízeného subjektu, nebo může jít o odkoupení ze strany Konsolidační banky. Může to být i mix obou řešení," vysvětlil Mertlík.
Účasti na navýšení základního jmění KB až do výše 9,5 miliardy Kč se vláda nevzdává. "Usnesení platí, ale dovedu si představit nižší účast státu na tomto navýšení," dodal.
O jaký objem prostředků pro Komerční banku celkem jde, však odmítl uvést. Částku 23 miliard korun, o které se nyní nejvíce spekuluje, nepotvrdil.
S inzerátem na prodej státního podílu v Komerční bance se podle něho nemusí čekat na navýšení základního jmění. "Stačí, až se rozhodne o alternativním řešení," uvedl s dodatkem, že privatizace Komerční banky by měla skončit do poloviny příštího roku.
"Memorandum zájemcům o Českou spořitelnu je možné rozeslat v podobě, v jaké existuje," tvrdí Mertlík. "Rozhodnutí bezesporu padne velmi rychle, počítejme s horizontem do konce tohoto měsíce," upřesnil.
Návrh řešení sociálních půjček České spořitelny, který vláda minulý týden neschválila, nebyl vrácen k přepracování, ale projednávání bylo přerušeno. "Vláda si pouze vyžádala další doplňující informace, aby našla optimální řešení. Pokud se to nevyřeší na středečním zasedání vlády, tak příští týden."
Ani Pavel Mertlík ještě nemá jasno, které variantě řešení sociálních půjček dá přednost. Jednou možností je ponechat sociální půjčky v portfóliu spořitelny s tím, že mezi Českou spořitelnou a ministerstvem financí či Konsolidační bankou bude uzavřena smlouva o úhradě majetkové újmy. Druhou variantou je jejich ponechání v České spořitelně s garancí od Konsolidační banky. "Je třeba posoudit obě varianty, obě řešení mají svá pro a proti," uzavřel Mertlík.
Dokončení privatizace
"Zároveň by se měla odehrát závěrečná vlna privatizace, kdy by se stát zbavil obrovského množství drobných podílů, které zatěžují Fond národního majetku," řekl Mertlík a připomněl i nutnost pokračování v prodeji velkých podniků v souladu s původním vládním harmonogramem.
Příprava zákonů
Dále je podle jeho slov na řadě příprava řady zákonů jako hospodaření se státním majetkem, rozpočtová pravidla, výběr daní. "Jde o klíčové věci a není možné prodlužovat existující časová zpoždění, což se týká například i zákona o finanční policii a prokuratuře," zdůraznil. Zkvalitnit je třeba i fungování daňové a celní správy v každodenní činnosti, doplnil.
Deregulace
Mertlík má na rozdíl od svého předchůdce odlišné smýšlení o razanci pokračování deregulací. Jako "rozumný, ale málo radikální" se mu jeví návrh ministerstva průmyslu a obchodu, které navrhovalo pro tento rok růst cen energií o devět procent a v dalších letech o 12 procent. "Pro letošní rok mohlo být uvolnění cen energií radikálnější, protože čím méně letos, tím více v budoucnu," řekl. Úkolem vlády do budoucna je pak připravit podrobný plán deregulací.
Mertlík dále nevyloučil, že na ministerstvu financí provede určité personální změny. "Ministerstvo financí je dobře fungující aparát, nicméně to nevylučuje jeho restrukturalizaci, změnu počtu náměstků," uzavřel bez bližších podrobností.
Ke svému nástupu do funkce ministra financí dodal, že věří, že se mu podaří úspěšně zvládnout jak řízení ministerstva financí, tak i aktivity, kterými byl dosud ve vládě pověřen. "Správným vzorem může být například kolega Vladimír Špidla, který má ve vládě na starost kromě svého ministerstva i spoustu dalších záležitostí."
Oficiálně se svého úřadu ujme Pavel Mertlík ve středu. Jak poznamenal, technicky je do středeční půlnoci ministrem financí stále ještě Ivo Svoboda, který se z titulu své funkce zúčastní i středečního zasedání Rady obrany státu.
Snížení počtu ministrů ve vládě z dřívějších devatenácti na sudých osmnáct podle Mertlíka nezpůsobí při hlasování žádné komplikace, protože vláda schvaluje svá usnesení nadpoloviční většinou. "I nyní bude tedy potřeba ke schválení hlas deseti ministrů ku osmi, místo dřívějšího poměru deset ku devíti," poznamenal Mertlík.
