Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

DENÍK ZE SILICON VALLEY: Zkřižme vědy, nebo nepochopíme nové trendy

  9:35aktualizováno  9:35
Nejdřív to byl motor, který pohnul světem, poté elektronika, teď software. Rádiu dříve trvalo 38 let, než si ho pořídilo 50 milionů lidí. Televizi už mělo padesát milionů lidí během třinácti let. Facebook získal padesát milionů uživatelů během jednoho roku, píše ze Silicon Valley pro iDNES.cz ekonom Aleš Michl.

Deník ze Silicon Valley - Aleš Michl | foto: iDNES.cz

Technologie vše strašně urychlily. Moderní svět je tak úspěšný a rychlý, že naše instituce a vlády mu nestačí. Většina politiků, „expertů“ ba i expertů teď neví, o co vlastně jde. Modely nevycházejí, nejsme schopni se dívat na globalizovaný svět, zajímají nás jen národní zájmy, každodenní problémy.

Zakladatel Googlu Larry Page proto s podnikatelem Peterem Diamandisem, NASA a dalšími založili Singularity University. Singularity znamená v angličtině jedinečnost. Budova a prostory jsou ve výzkumném centru NASA mezi San Franciscem a San Jose - asi 10 minut autem od centrály Googlu.

Jde jim o to, abychom lépe pochopili, o co v tomhle světe opravdu jde a jak řešit problémy. Univerzita spojuje ekonomy, psychology, podnikatele, biology, futuristy... Aby spolu mluvili, dělali společné projekty a něco vymýšleli. Podobně Stanford kříží vědy. Běžně se tady učí třeba na tomto pokusu:

Fotogalerie

Představte si, že země čelí riziku epidemie neznámé nemoci. Bohužel vědci očekávají, že zabije 600 lidí. Navrhují dva scénáře, jak se k problému postavit: Když bude přijat scénář A, 200 lidí bude zachráněno. Když bude přijat scénář B, s pravděpodobností 33 procent bude zachráněno 600 lidí, ale s pravděpodobností 66 procent nepřežije nikdo. Pro co se rozhodnete?

Tento pokus zaměřený na psychologii chování a rozhodování lidí vymyslel nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman a jeho kolega Amos Tversky. Pokud volíte A, postupujete stejně jako většina lidí. Podle pokusů se pro scénář A obvykle rozhodne přes 70 procent lidí. V tomto případě se bojíme rizika ztráty. Jdeme na jistotu. Neriskujeme.

Představte si nyní, že vám vědci ve stejné situaci nabídnou další dvě řešení:
Když bude přijat scénář C, 400 lidí zemře. Když bude přijat scénář D, s pravděpodobností 33 procent nikdo nezemře a s pravděpodobností 66 procent zemře 600 lidí. Co si vyberete tentokrát?

Podle provedených pokusů naprostá většina lidí, obvykle přes 70 procent, nyní volí D. Najednou jdeme do rizika. Vypadá to, že to stojí za to. Nemůžeme si přece vzít na svědomí jistou smrt čtyř stovek lidí.

Pokud si scénáře v obou variantách přečtete ještě jednou a pozorněji, zjistíte, že A je totožné s C, a B je totožné s D. Jednou je problém líčen v pozitivním duchu, podruhé v negativním. Jen trošku jinak zabarvený podtext stačí k tomu, že většinu lidí svede k popření sama sebe.

Ekonomické teorie počítají s dokonalým člověkem

Klasické ekonomické modely počítají s dokonalým člověkem, který postupuje zcela racionálně a nikdy by se nenechal takto nachytat. Standardní modely, na nichž je postavena ekonomická teorie, pasují člověka do role vševěda, který má perfektní informace a umí je božsky vyhodnotit.

Příklad s epidemií nám ale ukazuje, že ne vždy tomu tak je. A navíc to člověk dělá nikoliv náhodně, ale systematicky. To, že jsme se sekli, není náhoda. Máme v téhle době strašně málo času na přemýšlení a rozhodování.

Proto je pro pochopení dnešního světa klíč v křížení věd. Proto tato Singularity Univerzity. Proto na Stanfordu učí třeba Čech Petr Johanes předmět, kterému se říká „Design thinking“. Je o tom, že si svou firmu, respektive možné chování zákazníků, nejdřív namodeluji z papíru nebo dřeva - získám prototyp a pak vybrainstormuji, zda je můj nápad dobrý nebo kam se vydat dál.

Prostě do ekonomického procesu zahrnuji psychologii a sociologii. Jde zkrátka o to, skloubit analýzu a syntézu a přes názorný příklad, vymodelovaný objekt a scénář se k něčemu dobrat.

Trendem číslo dva v přeměně společnosti tedy je (po sdružování lidí do komunit prostřednictvím sociálních sítí a sdílení věcí) křížení věd. Je to důležité pro pochopení toho, co se to vlastně děje. Jinak totiž se vším tím novým nestíháme držet krok.

Autor:


Témata: Aleš Michl, software




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.