Lednový růst cen | |
Elektřina | 15,1 |
Plyn | 15,1 |
Povinné ručení | 9,2 |
Vodné a stočné | 8,9 |
Spoje | 7,1 |
MHD | 4,5 |
Autobusy | 4 |
Teplo | 1,3 |
Pramen:ČSÚ |
Na zvýšení lednové inflace měly vliv i rostoucí ceny potravin, zejména mléko, sýry a vejce. Naopak mírně klesly ceny masa a masných výrobků a ceny mlýnských, těstárenských a pekárenských výrobků.
"Zatímco růst čisté inflace zvyšuje pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou už v prvním pololetí, růst celkové inflace může negativně ovlivnit výdaje státního rozpočtu při valorizaci sociálních dávek a důchodů v řádu několika miliard korun," komentoval výsledky inflace Marek Ratkovský z České spořitelny.
Naopak Ondřej Schneider z Patria Finance se domnívá, že Česká národní banka úrokové sazby měnit nebude. Pokud by se centrální banka chtěla striktně držet svého inflačního cíle a koruna by v důsledku přílivu zahraničních investic dále posilovala, nešlo by podle něho teoreticky vyloučit ani snížení úrokových sazeb.
Největší vliv na další inflaci bude mít vývoj cen potravin a cena ropy. Situaci může zkomplikovat posilování kursu dolaru vůči koruně, protože ropu dováží Česká republika za dolary. U potravin je vývoj nejasný, anylitici počítají s mírným růstem jejich cen v průběhu celého roku.
Tzv. čistá inflace, která se počítá bez zboží a služeb s regulovanými cenami či jinými administrativními opatřeními, vzrostla meziměsíčně v lednu o 0,6 procenta, meziročně pak o 1,6 procenta.
Tzv. jádrová inflace se počítá na spotřebním koši obsahujícím všechny položky, ale vliv regulovaných cen, daňových nebo jiných administrativních opatření se eliminuje. Její hodnota byla v lednu 0,4 procenta, meziročně jádrová inflace stagnovala na 0 procentech.
Inflace měřená přírustkem spotřebitelských cen v letech 1990 až 1999 |