Jisté to není. Mnoho lidí o tom pochybuje, a to dokonce i ti, co půjčku schvalovali. Z pohledu ratingových agentur je Řecko schopno splácet své dluhy, protože věřitelům zatím platí. Dluhy ale splácí opět půjčenými penězi. Aby se země dostala ze začarovaného kruhu, musí si sehnat finance sama. To znamená, že musí rychle nastartovat ekonomiku a do roku 2020 snížit svůj dluh na 121 procent HDP. Bude to velmi obtížné.
Ekonomové navíc tvrdí, že stanovená hranice stačit rozhodně nebude. Z dokumentu bruselských diplomatů, citovaném ve Financial Times, navíc vyplývá, že při negativním vývoji se za devět let vůbec nemusí podařit snížit dluh a Řecko by namísto 130 miliard eur potřebovalo půjčit o 115 miliard víc.
Ano. S Řeckem se v měnové unii zatím počítá. Do budoucna ale nemá účast jistou. Bankrot Řecka by znamenal návrat země k drachmě. Opuštění eura Řeckem si přáli hlavně někteří politici v Nizozemsku, Finsku a Německu.
Řekové z peněz uvidí jen málo. Nezbude na investice a výhody pro firmy. Velkou část spolkne program výměny dluhopisů. Soukromí investoři (hlavně banky a pojišťovny) dostanou za staré dluhopisy nové s nižší nominální hodnotou o 53,5 procenta a k tomu část hotovosti, jakousi odměnu za to, že na výměnu cenných papírů přistoupili. Další velké sousto spolkne rekapitalizace bank a splátky dluhů. Atény jen do srpna musí vrátit 31 miliard eur.
Už nyní je jasné, že prodělají soukromí investoři v čele s evropskými bankami a pojišťovnami, ale i Evropská centrální banka, která přijde o výnosy z půjčených peněz. Pokud se Řecko nepostaví na nohy, prodělají i země eurozóny.
Nelítostné šetření ve všech oblastech veřejného i soukromého života na desítky let dopředu. Všichni Řekové se budou muset naučit žít s nižšími platy a vyššími odvody státu (zvedla se mj. DPH a daň z nemovitostí). Mzdy budou nuceny zredukovat i firmy, aby obstály v konkurenčním boji. Zároveň budou časem muset zlevnit zboží a služby. O práci bude čím dál větší nouze, už v listopadu nezaměstnanost stoupla téměř o 3 procenta na 20,9 procenta a Řekové tak dohánějí Španěly.
Firmám zároveň stoupají povinné odvody státu. Například vyšší sazba DPH, která zahrnuje i restaurační služby, se v době krize v Řecku zvedla z 9 procent na 23.
EU znovu pomohla Řecku mimo jiné proto, aby další ohrožené země získaly čas a daly si své ekonomiky do pořádku. To se týká hlavně Itálie, Španělska, Portugalska, Maďarska a několika dalších zemí s velkými dluhy a mizerným růstem ekonomiky. Je proto třeba, aby v tomto čase prosadily reformy a úsporné plány. Pomoc Řecku těmto zemím může dodat klid, což by se mělo projevit i na trzích s dluhopisy. Pokud opravdu Řecko přinutí své banky k odepsání dluhu, může se aktivovat pojištění proti úpadku, takzvané CDS, a tím se přenést napětí na portugalský trh.
První úvěr pro Řecko předpokládal, že by to mohlo být už příští rok. Teď je termín nereálný a doba, kdy si země začne na dluhopisovém trhu sama půjčovat, je v nedohlednu. Podle ekonoma Jana Bureše z ČSOB je i dluhový cíl v roce 2020 (tedy 121 % HDP) slabý na to, aby se země vrátila na trh. "Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF," myslí si Bureš.
ČR se bude podílet na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu částkou 38 mld. korun (1,5 miliardy eur). Celkem by EU měla do fondu poslat 200 miliard eur. Peníze se použijí na hašení problémů v eurozóně, tedy i v Řecku. Česko se tak může podílet na obnově Řecka pouze nepřímo. Dlužníkem by nebylo Řecko, ale Mezinárodní měnový fond.
"Pokud se Řecko bude chovat ekonomicky racionálně a dojde k potřebným změnám, měli bychom se těšit na to, že budeme do Řecka jezdit na levnější dovolené a z Řecka budeme dovážet levnější olivový olej," říká ekonom Patria Finance David Marek. Zlevnit by Řekové museli i přes vyšší náklady firem zkrátka proto, aby zůstali cenově atraktivní a konkurenceschopní. S tím souvisí i očekávané snížení mezd. Turismus je pro Řeky velmi důležitým zdrojem příjmu, tvoří zhruba 15 procent HDP.
To nikdo neví. Někteří ekonomové si myslí, že současná pomoc byla tou poslední, s níž se zároveň trhá i záchranné lano. Skutečnost se ale nedá předvídat. Nikdo se nezavázal k tomu, že už se Řecku nebudou posílat peníze na záchranu, a také, že investoři nebudou nuceni kývnout na další ztráty.
