Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Desetikoruna podobná padesátikoruně. Je to vzácnost, nebo padělek?

  12:35aktualizováno  12:35
František Podzimek si zhruba před dvěma lety přinesl ze znojemské Billy zajímavý suvenýr. Při nakupování mu zůstala v ruce desetikoruna, která na první pohled připomínala padesátikorunovou minci. Podzimek od té doby pátrá, kde tento defekt vznikl. Podle znalců spíš až po jejím vyražení v mincovně.

Zvláštní desetikorunová mince připomíná na rubu padesátikorunu. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Desetikoruna se od standardních mincí stejné hodnoty liší tím, že má na rubové straně kruh, který jí připodobňuje padesátikoruně vyrobené ze dvou kovů.

"Že na té desetikoruně není něco v pořádku, jsem si všiml v okamžiku, kdy jsem jí házel do hrníčku, kam si ukládám drobné pro doktory," řekl iDNES.cz jednaosmdesátiletý Podzimek.

Zajímavá mince ho zaujala natolik, že její fotografii poslal na expertizu odborníkům z České národní banky a zaslal ji i do hamburské mincovny, kde v roce 1993 vznikla. Následně ji poslal i redakci iDNES:cz, která si ji nechala doručit osobně, čímž ověřila, že mince skutečně existuje a vypadá jako na zaslaném snímku.

Sběratelé zmetek ocení

Pátrat po záhadné minci se přitom může vyplatit. Pokud by se ukázalo, že se jedná o chybu vzniklou při výrobě, získala by mince naráz velikou hodnotu.

Sběratelé jsou totiž ochotni takzvanou chyboražbu dobře zaplatit, aby ji získali do své sbírky

Tak například za dvacetník, který má rub a líc posunutý o 180 stupňů, jsou ochotni podle Radka Hrdiny z náchodské numismatické prodejny Baron vyplatit až tisícinásobek jeho nominální ceny.

Odborníci chybnou ražbu spíše vylučují

Centrální banka po prozkoumání fotografie atypické desetikoruny vyloučila, že by se jednalo o zkušební ražbu. Podle ní tak přichází v úvahu už jenom chyba vzniklá při ražbě mince v mincovně nebo o následné poškození desetikoruny.

K tomuto názoru se kloní i zaměstnanec mincovny v Hamburku. "Tato mince se ve sborníku námi ražených mincí nenachází. Domnívám se tedy, že vznikla až následnou úpravou, i když si nedovedu představit, jak se to stalo," odpověděl Podzimkovi Guldo Beckmann s tím, že více informací k minci nezjistí, protože mistr, který tyto mince v roce 1993 razil, už v mincovně není.

Padesátikorunové mince.

Beckmann také poukázal na to, že mince se skutečně trochu podobá padesátikoruně, nicméně to by pak byl kruh vidět i na lícové straně desetikoruny, což není případ zkoumané mince.

Desetikoruna z roku 1993 obsahuje nestandardní znaky. Desetikoruna z roku 1993 obsahuje nestandardní znaky. Na rubu připomíná bimetalickou padesátikorunovou minci.

Podzimek se přesto domnívá, že kruh na rubové straně mince i drobné jamky na její lícové straně vznikly při ražení. "Proč by někdo padělal desetikorunu, vždyť to nedává žádný smysl," podotýká.

Numismatik Roman Veselý z prodejny Aurea má ale o původu mince jasno. "Buď to někdo vyryl z legrace či nudy, anebo zkoušel vytvořit zvláštnost, na které se obohatí, a když mu to nevyšlo, dal minci do oběhu," říká.

O svém názoru je pevně přesvědčený z několika důvodů. Jednak proto, že dva kruhy na padesátikoruně nevznikají ražbou, ale přechodem dvou různých kovů.

A i kdyby se razily, tak není důvod k tomu, aby byl kruh na rubu desetikoruny posunutý lehce do pravé strany, ale byl by přesně uprostřed.

Posílejte fotografie

Příběh o desetikoruně vznikl proto, že František Podzimek poslal fotografie své mince redakci iDNES.cz

Nafotili jste i vy nějakou zajímavou událost?

Pošlete své záběry do rubriky Očima čtenářů.

Použité fotografie či videa odměníme honorářem.
Podmínky použití fotografií a videozáznamů najdete zde.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.