Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Desetníky lze vyměnit zdarma

  0:01aktualizováno  0:01
Česká národní banka, která nové peníze do oběhu většinu času hlavně posílá, se ujala své další role a zdarma začala s výměnou končících desetníků a dvacetníků. Těm zbývá po 80leté existenci už jen měsíc života. Mezi lidmi je dnes sedm set milionů desetníků a půl miliardy dvacetníků.

Od středy je přijímá sedm poboček ČNB. Výměna je zdarma, pokud budou drobné mince roztříděné po padesáti či sto kusech.

ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA
SOUMRAK DESETNÍKŮ
Co se dalo za desetníky koupit?
Vše o jejich stahování

Nasáčkování drobných mincí se vyplatí, protože jinak by lidé museli bankám na poplatcích ještě doplácet. Ostatní banky začnou za stejných podmínek jako ČNB s výměnou drobné hotovosti zdarma od prvního listopadu.

Na poštách ani na nich se nacházejících pobočkách Poštovní spořitelny se lidé desetníků nezbaví. "S Českou poštou jsme se na výměně nedohodli," říká Pavel Hejzlar, mluvčí ČSOB.

Současně se zprávami o zrušení desetníků a dvacetníků se vynořily i obavy ze zdražení. Tomu měla částečně zabránit změna v zákoně umožňující zaokrouhlovat v obchodě až cenu konečného nákupu na pokladně, a nikoli jednotlivých položek. Velké obchodní řetězce takhle podle svých vyjádření postupovat budou.

Více nejistá je reakce malých prodejců, z nichž někteří nemají o dalším postupu jasno. "Venkovské prodejny často ani nevědí, že desetníky budou teď končit. Myslím, že to pak budou řešit nárazově, klidně i tím, že zaokrouhlí jednotlivé zboží na padesátníky a koruny," říká šéf pekáren Odkolek Ivan Flek.

Jeho slova, že zaokrouhlovat se bude například každých deset deka šunky, potvrzuje třeba vedoucí prodejny uzenin Steinhauser Vladimír Kalus: "Nyní jednáme s výrobcem vah o jejich přečipování, aby váhy rovnou zaokrouhlovaly."

Podle nejpesimističtějšího scénáře ČNB, pokud by všichni zaokrouhlovali nahoru, by ceny vzrostly asi o půl procenta a u zboží do 50 korun přes jedno procento. "Konečný dopad do cen ale bude nižší," míní člen bankovní rady ČNB Jan Frait. Věří, že obchody budou zaokrouhlovat až celé nákupy.

V tom mají jasno velké obchodní řetězce a firmy. Například mobilní operátor T-Mobile svým klientům oznámil, že zaokrouhlovat bude podle aritmetických pravidel až celé sumy, a to už v účtech za říjen.

Jeho konkurent Eurotel chce využít situace a zákazníky láká na zaokrouhlování plateb jen dolů. "Budeme zaokrouhlovat ve prospěch zákazníků. To v praxi znamená od 1,01 do 1,50 koruny na jednu korunu, od 1,51 do 1,99 na 1,50 koruny," popisuje Diana Dobálová z Eurotelu.

Naopak o něco dražší budou poštovní známky. "Známky na dopisy za 6,40 koruny se přestanou od listopadu prodávat a budou nové za 6,50 koruny," říká Vančura. Dopisy se starými známkami však bude ještě pošta po nějakou, zatím neurčenou dobu doručovat jako platné. "Lidé se tak mohou zbavit starých zásob," dodal Vančura.

Konec po 80 letech
Na otázku, proč byly desetníky a dvacetníky vzaty do nemilosti, mají centrální bankéři hned několik odpovědí. "Staly se jen kouskem plíšku na jedno použití," říká Frait. Čím dál více lidí je nevracelo do obchodů a ČNB musela produkovat stále další.

Výroba drobných mincí byla navíc drahá. U desetníků náklady na ražbu dvojnásobně převyšovaly jejich hodnotu. Navíc by podle ČNB zachování malých mincí zkomplikovalo za pár let přijetí eura. "Jde o jejich obrovský počet. Dodneška některé země, které přejímaly euro, řeší problémy s malými mincemi staré měny, s jejich uskladněním," říká Tomáš Hládek z ČNB.

Kdyby ČNB desetníky nezrušila, musela by mít při přijímání eura dvakrát více místa na skladování. Jen desetníky a dvacetníky totiž váží 822 tun a zaberou 12 500 bankovních kontejnerů.

Zbavit se desetníků banka rozhodla po 80 letech a u dvacetníků po 82 letech jejich existence. Za tu dobu prošly nejdrobnější mice mnohými změnami. Poslední podoba je už jejich sedmá. "Za první republiky začínaly desetníky měděné, za války se přešlo na zinek, protože ostatní kovy byly potřeba na zbraně," popisuje Vladimír Kudlík z ČNB.

Dvacetníky, které přišly na svět v roce 1921, měly navíc od roku 1953 do 70. let přestávku. V té době je nahradily pětadvacetníky. Podobně jako desetníky ale byly už v té době vyráběny z nejlevnějšího hliníku.

Díky nijak atraktivnímu materiálu skončí dnes nejdrobnější mince jako šrot. Ne však všechny. ČNB očekává, že se jí vrátí maximálně jedna třetina. Se zbytkem se lidé do banky nebudou obtěžovat.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.