V Asii je donuceno pracovat přes sto milionů dětí, v subsaharské Africe 35 milionů a v Latinské Americe 14 milionů. Ze statistik „zkaženého dětství“, které vydala Mezinárodní organizace práce, je jasné, že šest z deseti takto nedobrovolně zapřáhnutých dětí, pracuje v zemědělství.
Další děti šijí boty i kabelky, těží nerosty či drahokamy nebo pracují v oděvním průmyslu. Výjimkou nejsou ani vyspělé země, uvedl magazín Statistika & My Českého statistického úřadu, který data zveřejnil.
REPORTÁŽ: Češi navštívili tajné dílny v IndiiAgra je světovou továrnou na boty. Šijí se i v černých dílnách. |
Je to bludný kruh. Pracují, často donuceni chudobou, na úkor hraní a hlavně docházení do školy. Nezískají proto potřebné vzdělání a hrozí, že ani jejich děti se nevymaní z pasti chudoby.
„Děti pracují jak v rodině samotné, tak i mimo ni. Jejich zaměstnavatelem se také stávají cizí domácnosti a ve větší míře i různé firmy a podniky,“ zmínil magazín Statistika & My.
Stanislav Komínek a Adam Čajka z organizace NaZemi zjišťovali, jak se vyrábí boty v indické Agře.
Důvodů, proč si firmy najímají děti, je několik. Dětská práce je levná. Dále mohou být na některé činnosti šikovnější než dospělí, například na tkaní koberců. Také ale neodmlouvají a neumí tak dobře hájit svá práva a zájmy.
Dětská práce má však další ekonomický dopad, informoval list. V některých státech Indie, kde se podařilo významně omezit dětskou práci, stoupla poptávka po práci dospělých a v tomto důsledku se zlepšily i pracovní podmínky a platy. Příjem rodiny se tak nesnížil, i když jejich děti už nepracovaly a chodily do školy.
