U stanice metra Luka vyrůstá mezi paneláky terasovitá stavba nepravidelných tvarů. Netradiční vzhled ale není jediné, čím se od někdejšího i dnešního mainstreamu liší. Další unikátnost je na první pohled neviditelná.
Všech 215 bytů ve stavbě, za kterou investorsky stojí „koupelnářská dynastie“ Valových, je totiž po dokončení na podzim příštího roku určená k pronájmu.
„Vlastnit nemovitost a pronajímat ji je podle nás nyní dobrý způsob, jak zhodnocovat peníze. Zároveň věříme, že nájemní bydlení má v Česku potenciál a vyplatí se i lidem,“ říká Tomáš Kašpar, který projekt s názvem Luka Living řídí.
Odkazuje na svůj minulý projekt na Albertově, který podle něj funguje nad očekávání dobře. Na Lukách se chtějí ale soustředit spíše na střední třídu a podle toho nastavili i ceníky. Konkrétně to znamená, že nejmenší garsonky budou k mání za čistý nájem 9,5 tisíce korun, dvoupokojové byty od 12,5 a ty třípokojové od 19,5 tisíc.
O projekt je zájem
I když je toto nacenění vyšší než na sídlištích v okolí, podle Kašpara na něj lidé slyší. Ukázala to zkouška, kdy investoři zainzerovali na realitním serveru. „Přišlo nám na okolo čtyř set reakcí. Zájemcům teď budeme rozesílat emaily s nabídkou na rezervační smlouvu, což je něco, o čem jsme na začátku nepřemýšleli,“ říká manažer projektu. K nastěhování je přitom projekt až od září příštího roku a proto je takovýto zájem překvapující.
V plánu je generovat z investovaných 850 milionů korun (částečně zdroje rodiny Valových, částečně bankovní úvěr) roční hrubý výnos šest procent.
A evidentně se majitelům firmy SIKO Valovým v sektoru nájemního bydlení zalíbilo - na Vinohradech totiž připravují další projekt. Činžovní dům s deseti byty chtějí zrekonstruovat a první nájemníky by měl uvítat pár měsíců poté, co budou dokončena Luka.
To už je na trhu běžnější postup, zatímco systém „postav a pronajmi“ je sice klasikou kancelářského trhu, ale v rezidenčním developmentu je naprostým unikátem. Oproti projektům na Albertově a vznikajícím Lukám bylo totiž v prvním letošním čtvrtletí v Praze v nabídce na 250 projektů, které jsou určené k prodeji bytů.
Ani klasické developery přitom nemíjí fenomén pronájmů. Naopak, stará se o nemalou část jejich tržeb, ovšem nikoli přímo. Jde o tzv. investiční bydlení, tedy prodeje, jejichž kupci nemají byt primárně pro sebe, ale na pronájem.
A developeři si to uvědomují a zákazníkům, kteří se jim starají i o třetinu prodejů vycházejí vstříc.
Příkladem je institut takzvaného garantovaného výnosu. To znamená, že klientovi po zakoupení bytu partnerská firma developera sežene do bytu nájemníka, stará se o něj a klientovi posílá nájemné, které se postará o zaručený několikaprocentní výnos. Domluvenou částku posílá, i pokud nájemníka nesežene.
Někteří developeři jsou skeptičtí
V Česku nabízí tuto službu například Pražská správa nemovitostí a u dvou projektů ji plánuje nabídnout i Central Group. Samotné byty určené na pronájem ale největší český developer budovat nechystá.
Nemá to v plánu ani další propagátor investičního bydlení - Ekospol. Jeho majitel Evžen Korec dokonce o investování do bytů napsal knihu. A sám tvrdí, že 5% roční výnos z této investice není problém. Teoreticky by tedy ale z pozice primárních investorů mohli developeři dosáhnout na ještě vyšší výnos.
Proč tedy ale ani Ekospol, ani jiní velcí developeři nestaví přímo na pronájem, jako to nyní zkouší na Valovi? „Umrtvovalo by to totiž kapitál, který je potřeba pro nákup dalších pozemků a stavbu nových projektů,“ říká Korec. Jinými slovy: Peníze, které je třeba na dlouhou dobu vložit do nájemního projektu, developeři mezitím přes prodeje bytů protočí a zhodnotí několikrát.
K tomu, že se vyplatí stavět na pronájem je skeptický i Jiří Pácal, jehož Central Europe Holding v Praze pronajímá okolo 250 bytů ve starších a zrekonstruovaných domech. „Je to podle mne možné, když stavíte za své. Když si ale vezmete úvěr, tak ani za dnešních velmi příznivých podmínek nemůžete vydělat,“ říká s tím, že i v nyní výhodně koupeném (nikoli postaveném) bytě může být roční výnos z nájmu 3,5, v lepším případě 4 procenta.
