Údaje z obalů by mohly zmizet až ve chvíli, kdy naprostá většina populace získá aspoň základní dovednosti v zacházení s novými technologiemi.

Údaje z obalů by mohly zmizet až ve chvíli, kdy naprostá většina populace získá aspoň základní dovednosti v zacházení s novými technologiemi. | foto: Reuters

Pryč s drobným písmem. Prodejci chtějí digitalizaci potravinových obalů

  • 109
Prodejci chtějí prosadit vznik elektronické databáze údajů z obalů potravin. Ta je první krokem k tomu, aby drobné písmo z obalů zmizelo. Digitální revoluci v potravinách zatím brání evropská legislativa i technická gramotnost zákazníků.

Už žádné údaje o složení napsané miniaturním písmem čitelným jen s mnoha dioptriemi. Žádné nutriční hodnoty a „éčka“ srozumitelná jen výživovým odborníkům. Jen název výrobku a kód pro elektronické zařízení - tak by podle představ obchodníků mohl vypadat potravinový obal budoucnosti.

„Požadavky na to, jaké údaje mají být na výrobku uvedeny, se stále stupňují. Chceme se proto zamyslet nad tím, zda to nelze udělat jinou formou, než nutit obchodníky aby něco zveřejňovali na prodejnách a výrobce, aby informace na obaly tiskli,“ říká šéfka Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Marta Nováková.

SOCR chce proto zatlačit na ministerstvo zemědělství a prosadit vznik elektronické databáze potravinových údajů jako je složení, nutriční hodnoty, váha či objem, ale také třeba datum trvanlivosti. Samotný „digitální obal“ je sice záležitostí hodně vzdálené budoucnosti, ale právě databáze údajů by měla sloužit jako první krok k jeho vzniku.

Podle představ obchodníků by takovou databázi spravoval stát. V první fázi by sloužila hlavně k lepší komunikaci mezi výrobci a obchodníky, zároveň by ji však mohly využívat i státní úřady jako je Český statistický úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa.

Nahlížet by do ní měli také zainteresovaní spotřebitelé, kteří by v ní nalezli informace nad rámec toho, co se uvádí uvádí na obalech. U nejasných éček by třeba rychle našli vysvětlení, co přesně znamenají.

Podle Novákové, která je zároveň zakladatelkou společnosti U&Sluno vyvíjející software pro obchodní řetězce a má tak o tématu nejlepší nejlepší znalosti, už podobnou platformu vytvořila mezinárodní organizace GS1. Ta zodpovídá za standardizaci čárových či QR kódů, a její systém by mohl sloužit také jako základ pro tuzemskou databázi.

Až v poslední fázi by nahradila drobné písmo na obalech. Na těch by byl třeba jen kód, po jehož naskenování chytrým telefonem nebo jiným zařízením dostupným přímo na prodejně, by si zákazník mohl veškeré informace přečíst.

K tomu, aby výrobci potřebné informace do systému dodávali, by však podle Novákové byla potřeba změna zákona, která by jim tuto povinnost přisuzovala. A může být vážná překážka.

Potravináři se obávají zbytečné administrativy

Potravináři mají obavu, aby jim nevznikla nadbytečná administrativa. „Elektronická databáze potravin je spojena s celou řadou technických a administrativních obtíží, jako je například úplnost a aktualizace takové databáze, kterou by někdo musel administrovat a pravidelně aktualizovat, což je při počtu několika stovek tisíc výrobků dosti pracovně náročné,“ nastiňuje problémy Dana Večeřová z Potravinářské komory.

Podobně to vidí i výrobce balených potravin Hamé. „Pro nás je zásadní, aby nevznikala zbytečná povinnost pro výrobce a nedocházelo k dublování již současných zavedených a vyzkoušených způsobů,“ říká mluvčí společnosti Petr Kopáček.

Nováková už plán předběžně konzultovala s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, ten se nestaví zcela proti. Mluvčí resortu Hynek Jordán však hovoří spíše o fungování na bázi dobrovolnosti. „Uvádět informace, které provozovatel potravinářského podniku poskytuje dobrovolně nad rámec povinných údajů, by tímto způsobem bylo v zásadě možné a jistě by to přineslo nové možnosti v komunikaci mezi výrobcem a spotřebitelem, což je ministerstvem zemědělství vítáno,“ uvedl Jordán.

Zároveň zdůrazňuje, že pro úplnou digitalizaci údajů tak, aby nemusely být uvedeny na obalech, by byla potřeba změna evropské legislativy, což je záležitost několika let. V neposlední řadě brání zavedení i technická gramotnost zákazníků. Údaje z obalů by mohly zmizet až ve chvíli, kdy naprostá většina populace získá aspoň základní dovednosti v zacházení s novými technologiemi.