U soudu může poškozený uplatňovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku diskriminačního jednání zaměstnavatele, nebo podat návrh, aby jej zaměstnavatel přijal do zaměstnání.
Zatím se však soudní procesy nekonají. "Měli jsme jeden takový případ - na volné místo řidiče jsme doporučili romského pracovníka, ale zaměstnavatel na doručenku uvedl, že ho nepřijme právě kvůli tomu, že je Rom. Pokutou to neskončilo, protože zaměstnavatel se Romovi omluvil a nabídl mu ještě lépe placené místo," říká ředitel Úřadu práce v Hodoníně Vladimír Štáva.
Ovšem fakt, že není všem dnům konec a soudy se mohou rozjet, připouští ředitelka Úřadu práce Prahy 8 Markéta Vacíková.
"Myslím, že kdyby se nějaký uchazeč v takové věci na soud obrátil a případ se zmedializoval, asi by se našlo dost následovníků," míní ředitelka.
Se stížnostmi je možné se obracet i na samotné úřady práce. Pokuta od těchto úřadů za nepřijetí zájemce o práci z diskriminačních důvodů může při opakovaném provinění dosáhnout až milionu korun.
K omezení diskriminace některých skupin lidí při hledání práce měla také již před rokem a půl přispět úprava zákona o zaměstnanosti, která například zakazuje tisknout inzeráty, jež předem někoho vylučují. Ačkoliv inzeráty téměř vymizely, samotná diskriminace nikoliv.
"Mohu si teď sice vybírat z daleko většího počtu nabídek zaměstnání než třeba před rokem, ale stejně jsem pořád nezaměstnaná. Rozdíl je jen v tom, že dřív jsem na místa, kde požadovali mladšího uchazeče, ani nereagovala, teď to zkouším, ale bez výsledku. Když někam zatelefonuji, stejně se nejdřív ptají, kolik je mi let, a pak ztratí zájem," popisuje své zkušenosti s hledáním práce dvaapadesátiletá úřednice Jana Kašíková.
Ve skutečnosti je to tak, že zaměstnavatelé sice zněním inzerátu vyhoví zákonu, ale stejně například ženu s malými dětmi na další kola přijímacího řízení nepřizvou. A pokud ano, její šance na konečný úspěch je mizivá. "Vadí mi, že mi při konkursech často ani nedají šanci předvést, co umím, a říct, že se mi o děti v případě nemoci postará moje maminka," uvádí ekonomka Zora Čiháková.
To však není jen specialita českých firem. "V Belgii se nedávno v tisku probíral skandál, kdy personální agentura upřednostňovala při výběrových řízeních uchazeče jen určitého věku a pohlaví," uvádí Dita Dudková ze společnosti Robert Half Czech Republic.
Podle zkušeností ředitelky personální agentury Mercury Group Alice Hamidové se však v zahraničí taková personální agentura, která se na diskriminaci podílí, úplně znemožní: začnou ji ignorovat nejen ostatní agentury, ale hlavně uchazeči o práci. "Diskriminační inzeráty se sice v americkém tisku neobjeví, ale při přijímacím řízení stejně nemusí mít všichni lidé se stejnými předpoklady stejné šance. Za pomoci soudu se však velmi rychle mohou domoci svého práva," říká personální manažerka Rostya Gordon-Smithová.
